Víme, co se děje se změnami klimatu. Nemůžeme se z toho nijak vyvinit, tvrdí sociolog Biler
Téměř devadesát procent Čechů podle průzkumu Rozděleni klimatem věří, že změna klimatu ovlivní svět, ale jen asi třetina si myslí, že se dotkne přímo jich. „U klimatu je nepříjemné, že má obrovitánskou brzdnou dráhu. A pokud to necháme zajít tak daleko a budeme to řešit, až když bude z poloviny Česka polopoušť, tak bude pozdě,“ varuje sociolog Stanislav Biler.
Vlny sucha v posledních pěti letech označuje za promarněnou příležitost veřejnosti přiblížit, co to je klimatická změna.
„Velká část médií to popisovala velmi izolovaně. Teď je sucho a kůrovcová kalamita, ale jako by to s ničím nesouviselo. To je obrovská škoda, že se promarnilo. Symbolem klimatické změny je obvykle tání ledovců, ale to je pro nás extrémně vzdálené. Tohle jsme měli všichni před očima – mělo se to více opakovat a měli bychom se k tomu vrátit,“ míní Biler.
Čtěte také
„Už čtyřicet let velmi přesně víme, co se děje a co musíme udělat pro to, aby se to nedělo,“ podotýká publicista. Zároveň ale tvrdí, že klimatickou změnu nedokážeme zastavit, přestože můžeme.
Poukazuje na to, že už desítky let se politici setkávají na klimatických summitech – výsledná rozhodnutí jsou ale kompromisem, který podle odborníků nebude stačit k tomu, abychom dokázali klimatickou změnu zvrátit, a navíc ani nejsou plně aplikována jednotlivými státy.
„V posledních letech se ukazuje, že se naplňují spíše černé scénáře z minulosti než ty optimistické. A přesto je reakce politiků velmi mírná až mizivá. Většina společnosti chápe, co se děje, ale je evidentní, že politika na to odmítá zareagovat,“ zdůrazňuje.
Většina společnosti chápe, co se děje, ale je evidentní, že politika na to odmítá zareagovat.
Stanislav Biler
Biler dále upozorňuje na to, že změna klimatu nemá jediného viníka, a tedy ani jedno řešení. Hlavní příčinou je ovšem energetická spotřeba sloužící k výrobě, která je předmětem obchodu.
Čtěte také
„Drtivá většina světového obchodu probíhá mezi takovými giganty, jakou jsou Spojené státy, Evropská unie a Čína. Pak je v možnostech už jen těchto entit se domluvit a reálně s tím začít něco dělat. Protože zbytku světa nezbyde nic jiného než se přizpůsobit,“ domnívá se publicista.
Cestou k tomu může být tlak spotřebitelů, který již například donutil některé oděvní řetězce, aby přestaly využívat dětskou práci ve třetím světě. Podobně by spotřebitelé měli znát uhlíkovou stopu výrobků a tlačit na to, aby byla pokud možno nulová.
Tlak na ekologii
Inspirací může být i nedávné rozhodnutí německého ústavního soudu, který na podnět ekologických aktivistů uložil zákonodárcům, aby jasně definovali klimatické cíle.
Čtěte také
„Dlouho tu existovala představa, že svoboda jednoho člověka končí tam, kde začíná svoboda druhého. Evidentně tu definici musíme – a podle rozhodnutí i můžeme – rozšířit nejen na ty, kdo jsou okolo nás, ale i na ty, kdo po nás přijdou. Víme, co se děje, a nemůžeme se z toho žádným způsobem vyvinit,“ vysvětluje sociolog.
Podobná žaloba je nyní i u českého Ústavního soudu a podle Bilera by mohla mít efekt.
„Česká politická reprezentace je napříč spektrem velmi pasivní a v uplynulých letech řešila své problémy tak, že je předhodila Ústavnímu soudu, počkala na rozhodnutí a teprve pak to vzala za své,“ popisuje s tím, že podobně politici svalují nepopulární opatření na Evropskou unii a Brusel.
Dlouho existovala představa, že svoboda jednoho člověka končí tam, kde začíná svoboda druhého. Tu definici musíme rozšířit.
Stanislav Biler
Biler věří, že tématu se nakonec některá z politických stran chopí, protože jí může přinést podporu voličů. A to i přesto, že řešení v podobě omezování spotřeby a přechodu na zelenou energetikou mohou být pro někoho nepříjemná:
Čtěte také
„Debata v Německu se posunula a dnes je z dříve okrajové strany Zelených momentálně nejsilnější politická strana v zemi.“
Sociolog se domnívá, že i v otázkách klimatu zafunguje sociální tlak a určité jednání přestane být sociálně neakceptovatelné:
„Třeba kupovat si každé tři roky nové auto. Takový člověk to možná začne cítit a nikdo ani nebude muset říct nic nahlas. Prostě se to jednoho dne změní, tak jako přestalo být akceptovatelné házet plasty do směsného odpadu, ale začalo být nutné je třídit.“
Na jakou úroveň spotřeby by se mělo lidstvo vrátit? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.
Související
-
Jsme Rozděleni klimatem? Na problému se shodujeme, ale pořád je to pro nás abstraktní, říká Buchtík
„Z jedné strany se nelišíme v tom, jestli i klimatická změna existuje, nebo ne, ale už se lišíme v tom, jak s ní nakládat,“ říká analytik agentury STEM Martin Buchtík.
-
Jan Fingerland: Jak klima mění světovou politiku
I když se státy nezajímají o změny klimatu, klima se zajímá o státy. Tak by se dal obměnit starý postřeh. Globální změny podnebí se dějí bez ohledu na to, co je způsobuje.
-
Strach o přírodu nás spojuje, možná řešení klimatické krize rozdělují. Dva regiony, dva příběhy
Zatímco obavy ze změny klimatu sdílejí všechny vrstvy obyvatel, chování se liší. Čím jsou rozdíly dané zjišťovali na konkrétních příbězích reportéři Českého rozhlasu.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
