Jako když dáte ekonomiku do mikrovlnky, říká o adaptacích na změny klimatu Višnar Malinovská z EU

Zároveň zdůrazňuje, že adaptační politika vyžaduje čas. Například kůrovec lesy v Česku ničí odedávna, teprve s nástupem sucha se ale staly velice zranitelnými. Řešením je proto zadržování vody v krajině nebo změna druhové skladby lesů.

Čtěte také

Jsme Rozděleni klimatem? Na problému se shodujeme, ale pořád je to pro nás abstraktní, říká spoluautor výzkumu Buchtík

„Se skauty jsem už sázela některé středomořské druhy, abychom otestovali, jestli vydrží. Les musí být více různorodý, než je dnes,“ zdůrazňuje.

Změnit se podle ní musí i způsob našeho života. Jen od roku 1976 totiž došlo k nárůstu skleníkových plynů o 60 procent a dopady jsou stále větší a viditelnější. Nejde jen o sucho, ale i o celoplanetární změny, které se týkají Golfského proudu, Antarktidy nebo Amazonie.

Připravme se na to nejhorší a doufejme v lepší scénáře. Každý region Evropy bude změnami klimatu nějak zasažen.
Elena Višnar Malinovská

„Připravme se na to nejhorší a doufejme v lepší scénáře. Každý region Evropy bude nějak zasažen,“ varuje Višnar Malinovská s tím, že dopady změn klimatu jsou různé. Zatímco Švédsko například v roce 2018 zažilo rozsáhlé požáry, u nás naopak pravidelně dochází k povodním.

Poukazuje na studie Světové banky, z nichž vyplývá, že velké záplavy ve střední Evropě mohou si mohou vyžádat až 15 procent HDP. Je proto třeba, aby ministerstva pracovaly s takzvanými klimatickým i scénáři a rezervami, a to nejen v sektorech turistického ruchu nebo zemědělství.

Dějinná příležitost

Státy sice mají definované zranitelné sektory a strategie boje s klimatickou změnou, ne vždy na ně ale mají vyčleněny také peníze. Stejně tak na individuální úrovni často nepřemýšlíme třeba o šetření s vodou.

Čtěte také

Psycholog Krajhanzl: Lidé spíš řeší svou spotřebu vody u sprchy a koupele, jenže zapomínají na maso

„Problém adaptace je, že musíte na klimatickou změnu připravit celou společnost a ekonomiku. Představte si, že celou ekonomiku dáte do mikrovlnky a pomalu ji ohříváte. To je rozdíl oproti politiky zmírňování klimatických dopadů, kdy se soustřeďujeme především na sektory, které emitují emise,“ vysvětluje.

Překvapivě vysoký počet obyvatel České republiky věří podle průzkumu organizovaného Českým rozhlasem, že klimatické změny probíhají a jsou způsobeny člověkem. Zároveň je ovšem nepovažují za až tak velký problém ve srovnání například s pandemií nebo suchem.

Především je třeba si to představit jako dějinnou příležitost. Mám pocit, že když lidi strašíme, tak v podstatě je i ztrácíme.
Elena Višnar Malinovská

Co je třeba udělat pro to, aby lidé začali vnímat investice do zelené ekonomiky jako prioritu?

„Především je třeba představit si to jako dějinnou příležitost. Mám pocit, že když lidi strašíme, tak v podstatě je i ztrácíme. Poslední průzkum z roku 2019 ukazuje, že většina Evropanů ten směr schvaluje a vidí možnosti v tom, že Evropa bude mít z investic do čistých technologií ekonomický prospěch,“ uzavírá Višnar Malinovská.

Poslechněte si celý rozhovor v záznamu Interview Plus.