Je-li klimatická migrace fakt, můžeme lidem pomoci zlepšit jejich nový život, radí expert Stojanov

12. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Migrace

Změny klimatu zasáhnou českou krajinu i vzdálené země. Jenže současný ekonomický model nepočítá s udržitelností, nýbrž neomezeným růstem, zdůrazňuje rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová. Výzkumník Josef Patočka z platformy Re-Set připomíná, že změnit se to nemá ani s národním plánem obnovy. A vědec Robert Stojanov dodává, že i mezinárodní pomoc klimatickým migrantům má své limity. Změnám klimatu a české společnosti se věnujeme ve středu, poslouchat nás můžete živě.

O klimatické migraci

Právě změny klimatu, plánované i neplánované v podobě třeba stavby přehrad, mají a v budoucnu budou mít výrazný dopad na důvody, proč lidé opouští své domovy a stávají se migranty. 

Robert Stojanov; Veřejná debata Plusu na téma Konec migrace?

„Mezinárodní pomoc má velké rezervy, ale má i velký smysl. Česká rozvojová pomoc se snaží ponechávat lidi v tom původním místě: poskytneme vám nová semena, nářadí, abyste tam mohli zůstat. Jenže zjišťujeme, že tudy už cesta nevede. Mitigační opatření zkrátka přichází pozdě a nezbývá už nic jiného, než že ti lidé odejdou,“ vysvětluje ve Speciálu Plusu Robert Stojanov z výzkumného centra migrace Mendelovy univerzity v Brně. 

Čtěte také

„A teď nastává okamžik, abychom si uvědomili, že je to šance – pro to, aby lidé začali nový život v místech, kam odcházejí. A tam bychom mohli pomoci místním vládám s logistikou, pracovními příležitostmi, vzděláváním dětí, zdravotní péčí. To znamená vzít klimatickou jako fakt, jako příležitost pro lidi, aby mohli zlepšit kvalitu svého života.“

Co je klimatická migrace a kolika lidí světa se týká? Jan Burda se ptá Michala Broži, pověřený řízením agentury OSN v Praze, a Lucie Mackové z Katedry rozvojových a environmentálních studií Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

O lesích

Právě v českých regionech jsou dnes dopady klimatické změny nejviditelnější. Lidem totiž za posledních pět let zmizela z očí část lesů. Může za to kalamita lýkožrouta smrkového, kůrovce, pro kterého jsou stejnověké smrkové monokultury, vysázené v minulosti na nevhodných plochách a v současnosti ohrožené suchem, snadným terčem.

Čtěte také

„Pokud se chceme vyvarovat dalším dramatickým ztrátám, tak prostě musíme mít velmi pestrý, ekologicky stabilní les. A musí fungovat jako ekosystém,“ zdůrazňuje Kateřina Černý Pixová, proděkanka Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity. A přiznává, že ke změně pojetí českého lesa došlo až v posledních letech. 

S tím souhlasí i Jan Kesner, hajný z firmy KINSKÝ Žďár. „Všechno v lese potřebuje čas. Já sám jsem udělal několik chyb, když jsem možná někde zbytečně po kalamitě v roce 2013 zalesňoval uměle některé lokality a plochy. A teď vidím, že kdybych poškal, tak že by si příroda sama pomohla.“ 

Co potřebuje český les a chováme se tak, abychom mu pomohli přizpůsobit se změnám klimatu? Hostem debaty Šárky Fenykové je také František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny.

O českém zemědělství a krajině

„Uvědomujeme si, že je potřeba se přizpůsobit, krajina to potřebuje. Lány pšenice a kukuřice by se postupně měly měnit na plodiny, které budou přívětivější k biodiverzitě. Každý den, co jsem nastoupil na ministerstvo, se obnoví jeden rybník, to je to zadržování vody v krajině. Sázíme stromy a smíšené lesy. Omezili jsme glyfosát,“ vyzdvihuje úspěchy českého zemědělství ministr Miroslav Toman (ČSSD).

Jak se může změnit české zemědělství s pomocí evropských fondů obnovy? Diskutují o tom soukromý zemědělec Daniel Pitek a rektor České zemědělské univerzity Petr Sklenička. Moderuje Martina Mašková.

O proměně ekonomiky 

Dlouhodobý neomezený ekonomický růst je neslučitelný s environmentální udržitelností, zdůrazňuje rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová.

Čtěte také

„To se koneckonců ukázalo loni na jaře. Současný ekonomický model kromě udržitelnosti totiž vynechal i bezpečnost. A všichni jsme pocítili na vlastní kůži, jaké to je, když se přesouvají v honbě za maximalizací zisku třeba výroby ochranných prostředků do Indie nebo Číny,“ říká s tím, že bychom se do budoucna mohli posunout k modelu zdůrazňujícímu udržitelný růst.

Jenže s tím nejspíš nepočítá ani národní plán obnovy, který by do Bruselu měla poslat česká vláda, připomíná Josef Patočka z platformy Re-Set:

Čtěte také

„Celé je to orientováno znovu na růst. A český plán je navíc zřejmě slabší i proto, že nespňuje ani evropské podmínky na 37 procent projektů na klimatická opatření. Ale ještě horší mi přijde, že vláda místo aby použila prostředky na transformaci ekonomiky, protože tady jsou nerovnosti, které nám brání krizi řešit – tak téměř všechny prostředky chystá dát v prvním kole zase velkým hráčům.“

Jak si proměnu ekonomiky představuje Constantin Kinský, podnikatel a majitel firmy KINSKÝ Žďár, na jehož zámku se debata Plusu konala? Ptá se Lukáš Matoška.

Poslechněte si i další debaty ve Dni s klimatem na Plusu, třeba Interview Plus nebo Speciál.

Spustit audio