Klimatolog Tolasz: Bod zlomu se blíží, my to říkáme zcela jasně. Teď je to jen a jen na politicích

„Realisticky říkám, že udržet oteplování pod 3 °C ještě jde. Pokud se tedy politici vzpamatují a začnou rychle něco dělat,“ tvrdí Tolasz, který je jedním ze dvou zástupců Česka na panelu IPCC.

Čtěte také

Změnu klimatu způsobuje člověk tím, jak se stará o krajinu a jak vypouští emise, shrnuje klimatolog závěry panelu OSN

Emise skleníkových plynů vznikající při spalování fosilních paliv a při odlesňování dusí naši planetu a bezprostředně ohrožují miliardy lidí, prohlásil generální tajemník OSN Antonio Guterres, když uváděl výsledky nové zprávy IPCC. Podle klimatologa ale vlastně nejnovější zpráva neříká nic převratného.

„Obávám se, že když za pět šest let vyjde sedmá zpráva, tak bude taky označována jako poslední varování pro lidstvo. Hraje tady roli jiná věc. A to, že klimatologové jsou si téměř jistí, přestože to v té zprávě není úplně natvrdo napsáno, že 1,5 °C v podstatě nejde udržet. Ten systém může tak nastartovaný, že když se bude lidstvo, a nemám na mysli jen bohatý svět, ale lidstvo jako celek, hodně snažit, tak jsme to schopni udržet pod 2 °C, ale i to je problém,“ vysvětluje.

Už v roce 2030

Co je podle Tolasze ve zprávě IPCC důležité, je popis stavu po oteplení planety o 1,5 °C.

Čtěte také

Za povodněmi v Německu i Belgii opravdu stojí klimatická změna, cituje Politico klimatologa

„Dokonce se udává, že k překročení dojde už někdy po roce 2030, přitom se ještě před pár lety uvažovalo spíš o roku 2040. Je to blíž, než jsme si mysleli. Často je tam zmiňován i rozdíl mezi tím, jak se budou vyvíjet extrémy po překročení 1,5 °C, nebo 2 °C. Zcela jasně to říkáme. A je to jen a jen na politicích, aby se k tomu postavili tak, jak všichni potřebujeme.“

Blíží se tedy bod zvratu? „Blíží,“ odpovídá klimatolog. „Například v Grónsku je to už výrazně rozjeto. I v okamžiku, kdy by globální teplota začala klesat, tak by odlednění pokračovalo další desetiletí až staletí. Takže tam už je bod zlomu hodně blízko.“

Když v průměru stoupne hladina oceánů, tak budou i příbojové vlny a povodně o to horší a drastičtější.
Radim Tolasz

Tání ledovců souvisí se zvedáním hladin moří a oceánů, které by se mohly zvýšit o půl metru.

„Spoustě lidí se může zdát, že půl metru není zas až tak výrazné zvýšení. Ale v okamžiku, kdy je extrémnější počasí na pobřeží, je tam bouřka, tak se násobně zvyšují i přílivové vlny. A to je něco, co už svět, který je na pobřeží, zaznamenává posledních deset dvacet let. Ti lidé vidí, že příboj je výraznější. A když v průměru stoupne hladina oceánů, tak budou i příbojové vlny a povodně o to horší a drastičtější,“ vysvětluje.

Klima vs. povodně a tornáda

Povodně v Německu, požáry na jihu Evropy či tropické teploty v Kanadě jsou podle klimatologa opravdu důsledkem klimatických změn.

Čtěte také

Za povodněmi v Německu i Belgii opravdu stojí klimatická změna, cituje Politico klimatologa

„Horké vlny, povodně a další jsou jevy, které souvisí s tím, že máme teplejší klima. To znamená víc vlhkosti v atmosféře, což zas souvisí se srážkami, které jsou vyšší, a přicházejí povodně – takže tady je zcela jednoznačně přímý vliv.“

Na druhou stranu je Tolasz opatrný k soudům, že za všechny extrémy opravdu může klimatická změna.

„Třeba povodně v Německu – nelze říct, že by se bez klimatické změny nevyskytly. Ani nejde říct, že jsou o tolik a tolik silnější, než kdyby bylo chladnější klima. To nejde, protože změna klimatu a klimatologie je o dlouhodobých trendech.“

Dá se spekulovat, že by nějaká událost byla jiná, ale nedá se jednoznačně říct, že by nenastala, kdyby nebyla změna klimatu.
Radim Tolasz

„Nedá se říct, že povodně teď byly silné a v minulosti se takové nikdy nevyskytovaly. Dá se ale říct, že kdyby nebyla změna klimatu, tak se povodeň vyskytla třeba o něco později, o 50 kilometrů jinde, nebo ze srážek, které nejsou 200 milimetrů, ale 250.“

Čtěte také

Tornádo na Moravě je náhoda, nesouvisí to s klimatickou změnou, uklidňuje bioklimatolog Žalud

„Zkrátka – dá se spekulovat, že by událost byla jiná, ale nedá se jednoznačně říct, že by nenastala, kdyby nebyla změna klimatu,“ vysvětluje.

Stejné pravidlo pak platí u tornád, která se navíc ani nedají spolehlivě předpovědět.

České politiky není slyšet

Nedávno zveřejněný průzkum Masarykovy univerzity a iniciativy Green Dock ukázal, že si je jasná většina obyvatel Česka vědoma klimatických změn, které způsobil člověk. Zároveň jen zlomek lidí ví, jaké jsou postoje českých politiků.

Čtěte také

Jako kdyby léčili rakovinu jitrocelovým sirupem. Češi se neshodují, jak řešit klima, tvrdí psycholog Krajhanzl

„To mě nepřekvapuje, průzkum samozřejmě znám. A to proto, že když čeští politici někde vystupují, buď se změně klimatu vyhýbají, anebo to odsuzují, podceňují, nadávají na klimatologii a podobně. Takové je slyšet. Ale ty, kteří by opravdu měli rozhodovat, tak moc slyšet není. Bohužel.“

Přístup české vlády je podle Tolasze vidět i na samotných klimatických summitech či panelech.

„Když přijdete na jednání, tak je tam dvacet lidí z Koreje, třicet z Číny, patnáct ze Saúdské Arábie. Mohou se tak podrobněji věnovat jednotlivým částem. Já, když jsem tam sám, nebo teď jsme byli ve dvou, tak si to sice rozdělíme, ale přece jen to není úplně ideální,“ uzavírá.

Jak vzniká zpráva IPCC a které země tlačí na to, aby se něco ve zprávě neobjevilo? Celé Interview Plus Lukáše Matošky najdete v audiozáznamu.