Změna klimatu mění pravidla hry. Divné počasí s námi přes veškeré úsilí zůstane, míní vědec Trnka

20. červenec 2021

Západní Evropa zažívá katastrofální záplavy, Kanada rekordní teploty blížící se 50 stupňům Celsia a extrémní počasí se nevyhýbá ani Česku. „Povodně a podobně horké vlny stále vznikají ze stejného důvodu jako v minulosti. Ovšem změna klimatu mění pravidla hry, za kterých k těm extrémům dochází,“ vysvětluje Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny.

„Nepatrně, pozvolna a někdy rychleji dochází ke změnám v základním nastavení celého systému. A všechny ostatní procesy, jako jsou konvektivní bouře, přechody cyklón nebo formování tlakových útvarů, jsou tím ovlivňovány. Každý rok trochu jinak,“ dodává.

Čtěte také

V praxi se tak častěji opakují některé již známé jevy a jiné naopak ubývají. „Nedávná studie kolegů z Technické univerzity ve Vídni na velkém souboru povodní z celé Evropy ukázala, že trend není jednoznačný, dochází dokonce k poklesu četnosti povodní a změně jejich časování, zejména v jižní a východní Evropě,“ upozorňuje.

Pokles se dává do souvislosti s tím, že jsou kratší a na srážky méně bohaté zimy, v povodích je méně vody a kulminuje v menších průtocích. „To nevylučuje extrémy, které mohou být nad rámec historické zkušenosti,“ podotýká vědec zabývající se změnami klimatu.

Na každý stupeň dokáže atmosféra pojmout o 7 procent více páry. Může to dělat rozdíl mezi padesátiletou a stoletou povodní.
Miroslav Trnka

Teplejší atmosféra pojme více vodní páry a může tak docházet k intenzivnějším srážkám.

„Na každý stupeň v tom rozpětí, ve kterém teď globální klima je, dokáže atmosféra pojmout o 7 procent více páry. Není to na první pohled moc, ale je to obrovská změna. Může to dělat rozdíl mezi padesátiletou a stoletou povodní,“ uvádí.

Divné počasí nám zůstane

Česko se podle Trnky musí poučit z povodní, které zasáhly západ Evropy. Varování prý bylo vydáno včas a například v Nizozemsku dokázali včas reagovat, naopak v Německu zřejmě nedolehlo na lokální úroveň, což vedlo k velkému počtu mrtvých.

Čtěte také

„To je něco, co mě strašně zaráží. Povodeň je strašlivá, je to extrém, u kterého se ztrátám na lidských životech téměř nedá vyhnout, ale abychom měli v nejvyspělejším státě Evropy desítky mrtvých, tak buďto to bylo tak nečekané, anebo selhal varovný systém,“ soudí.

Němečtí Zelení v souvislosti s ničivými povodněmi slíbili, že pokud se dostanou k moci, tak výrazně zvýší podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny. Trnka je k tomu ale skeptický.

Přes veškeré úsilí, které vyvineme, se nám nepodaří vrátit na předindustriální úroveň teplot. Divné počasí tu zůstane.
Miroslav Trnka

„Změna klimatu je dlouhodobý proces, je na něj nastartováno v posledních dvou stoletích a přes veškeré úsilí, které vyvineme v příštích desítkách let, se nám nepodaří vrátit na předindustriální úroveň teplot a koncentrace skleníkových plynů. Divné počasí tu s námi zůstane,“ zdůrazňuje.

Čtěte také

Evropské státy podle něj příliš neinvestovaly do vývoje modelů, podle nichž by klimatologové mohli odhadovat a analyzovat budoucí extrémní jevy. „Odhadujeme a usuzujeme na základě analogií a relativně hrubých modelů, které máme k dispozici,“ popisuje.

„Budeme muset této problematice věnovat větší pozornost než dnes, kdy jsme se tak trochu uspokojili, že vlastně víme, jak se klima bude měnit, a zbytek se doladí časem. To se zatím nepodařilo,“ dodává.

Jak bychom se měli nejlépe adaptovat na klimatické změny? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.