Vyhnuli jsme se době ledové a zapnuli oteplování planety. Teď už to ale přeháníme, tvrdí biolog Bahn

22. červen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Courmayeur pod Obřím zubem

„Klimatická změna postupuje velmi rychle. Vede se debata o oteplení o jeden nebo dva stupně, ale toto oteplení není homogenní a v jednotlivých oblastech se liší,“ říká ve Studiu Leonardo rakouský biolog Michael Bahn z Univerzity v Innsbrucku. Rostoucí teplota na Zemi mění také podobu Alp, a to rychleji než v jiných oblastech. Ubývající sníh a led má spolu s častějším suchem vliv na různé ekosystémy včetně půdy. 

Michael Bahn, rakouský biolog

Někde se totiž otepluje více, někde méně. „A některé oblasti se opravdu rozpalují. Dál na severu jsme svědky velmi silného oteplování ve srovnání s celosvětovým průměrem. Také v Alpách je proces asi dvakrát rychlejší a výraznější oproti globálnímu průměru,“ vysvětluje Bahn.

Na innsbrucké univerzitě se spolu se svou výzkumnou skupinou věnuje funkční ekologii. Zevrubně zkoumá, jak jsou rostliny, půda a různé procesy v ekosystému ovlivněny globální změnou.

Čtěte také

A právě ekosystém v horách, jako jsou Alpy, slouží jako lakmusový papírek klimatické změny. „Jsou více vystaveny změnám klimatu, která tu postupuje rychleji.“

Horské organismy jsou proto víc na hraně přežití. „Na nich můžeme sledovat, co se s těmito velmi zranitelnými ekosystémy děje. Nejde jen o změnu klimatu, ale i o změny využití půdy, znečištění, biotické invaze a další. Snažíme se porozumět tomu, jak obecná globální změna ovlivňuje křehké alpské systémy,“ přibližuje Bahn.

Výzkum funkční ekologie rakouského biologa Michaela Bahna

Led a sníh jsou zásobníky vody

Ledovce mají podobnou funkci jako sníh, takže jejich tání je klíčovým faktorem, který sebou přináší změny.

Čtěte také

„Led a sníh jsou velké zásobníky, které vyživují vodou velké ekosystémy, poskytují také vodu lidem,“ říká Bahn a pokračuje:

„Až zmizí, bude to i velká citová ztráta, protože jsme s nimi svým způsobem spojeni. Také je třeba mít na paměti, že v poslední době ledové bylo celé údolí zakryté ledem. Musíme najít rovnováhu mezi těmito dvěma stavy, protože bez ledovců budou ekosystémy i lidé zranitelnější vůči suchu.“

Výzkum funkční ekologie rakouského biologa Michaela Bahna

Je nepochybné, že ekosystém přijde o některé druhy, dodává biolog. „Ale hory budou vždy zásobárnou vody, takže to nebude zas tak dramatické. Určitě to ale ovlivní turismus a ekonomiku, například lyžařský průmysl v těchto oblastech hraje důležitou roli.“

Pomalu bychom spěli do doby ledové

Vědec také připomíná střídání teplých a studených cyklů. „Teď už by bývalo o něco chladněji, takže svým způsobem máme štěstí, že jsme trochu zapnuli klimatické oteplování, protože bez něj bychom pomalu spěli do doby ledové,“ nastiňuje.

Čtěte také

„Ale my to teď přeháníme, což přinese sušší podmínky v řadě oblastí světa. Dalším důsledkem také je, že roztaje led, který drží pohromadě některé skály. To vyvolá sesuvy.“

Je proto potřeba udělat krok zpět, nabádá biolog Bahn: „Covid dokázal, že je možné víc, než lidé předpokládali. Podle mě musíme omezit naše naprosto iracionální a chamtivé chování. Osobně mám za to, že klimatická změna a oteplování je jen příznak.“ 

Jako horečka je je symptomem chřipky, tak změny kolem nás jsou také jen symptomy s hlubší příčinou, glosuje. Proto je podle něj potřeba přehodnotit způsoby, jakými přistupujeme k přírodě.

Michael Bahn, rakouský biolog

„Také musíme nalézt lepší ekonomický model, abych nemuseli spoléhat na neustálý růst. Příroda je ale extrémně odolná, takže přežije lidi  i katastrofu, kterou tu teď vytváříme,“ upozorňuje biolog Michael Bahn.

Co je to experimentální sucho a co z něj můžeme vyčíst? Jak půdy a organismy obsažené v nich reagují na klimatickou změnu? Poslechněte si celé Studio Leonardo. Ptá se Štěpán Sedláček.

Spustit audio

Související