Klimatické modely byly podhodnocené, dnešní stav měl u nás nastat až v roce 2040, hodnotí klimatolog

„Letošní jaro bylo opravdu teplotně podprůměrné, v porovnání s uplynulými 20 lety bylo mimořádně chladné, ale v kontextu 220 let bylo naprosto průměrné. Kdybyste žili na počátku nebo v polovině 19. století, tak by bylo spíš teplejší,“ popisuje.

Čtěte také

Vyhnuli jsme se době ledové a zapnuli oteplování planety. Teď už to ale přeháníme, tvrdí biolog Bahn

Za posledních 60 let se území Česka v průměru oteplilo o 2 stupně Celsia. Letních dnů, kdy teplota přesáhne 25 stupňů, je dnes o polovinu více než před půl stoletím.

„V 60. letech bylo v průměru 4 až 5 tropických dnů nad 30 stupňů, které jsme zažívali minulý týden. To bylo dříve typické pro celou letní sezónu. V poslední dekádě to bylo v průměru 13,5 dne, a to v celé republice včetně hor,“ upozorňuje Zahradníček.

Klimatické modely byly o 40 procent podhodnocené oproti tomu, co jsme zažívali v posledních 15 letech.
Pavel Zahradníček

A podle klimatických modelů bude trend pokračovat. Pokud průměrná teplota vzroste o 2 až 4 stupně, počet tropických dní se znovu zdvojnásobí až ztrojnásobí oproti dnešku.

„Když jsme porovnávali klimatické modely, které mají překryv přes poslední desetiletí, tak jsme zjistili, že byly o 40 procent podhodnocené oproti tomu, co jsme zažívali v posledních 15 letech,“ uvádí s tím, že podle dřívějších předpovědí měl současný stav nastat až okolo roku 2040.

Nové možnosti i hrozby

Opatření proti vypouštění oxidu uhličitého do atmosféry se na zmírnění růstu teplot projeví až za 20 až 30 let. Do roku 2050 je pak třeba provádět adaptační opatření, abychom tropické dny a růst teplot lépe snášeli.

Čtěte také

Josef Patočka: Lidé jsou ochotní změnit svoje návyky. Jen mají obavu, aby to bylo vůči nim férové

Na konci 21. století podle Zahradníčka bude v Česku podnebí, které dnes je na severu Itálie, v Rumunsku, Bulharsku nebo na severu Řecka. „Nebude to typické středomoří, jako je Sicílie a už vůbec ne sever Afriky, ale klima se bude posouvat k jižním státům. A to hlavně v oblasti Polabí, jižní Moravy a Slovenska nebo Dolního Rakouska,“ přibližuje.

Změny se již projevují na Vysočině, která bývala chladnější a měla blíže horským oblastem, za posledních 60 let se ale proměnila v oblast typického středoevropského klimatu.

Klimatická změna kromě negativních dopadů přinese i některá pozitiva, například v zemědělství. V dohledné době by se například ve střední Evropě mohly začít pěstovat lanýže, protože jih kontinentu bude už příliš teplý.

Už teď se zlepšuje kvalita vín, protože k tomu potřebujete dostatečnou sumu teplot.
Pavel Zahradníček

Zahradníček dodává, že se rozšíří i možnosti pro české vinaře. „Už teď se zlepšuje kvalita vín, protože k tomu potřebujete dostatečnou sumu teplot,“ podotýká. Zároveň se ale mohou častěji objevovat škůdci a různé plísně.

Čtěte také

Aktivistka Lucie Smolková: Vize pro klima. Nemáme jistotu, jaký bude svět a jestli v něm bude k žití

„Rozjeli jsme portál AgroRisk, který je pro zemědělce a varuje před škůdci, kteří se aktuálně můžou objevit. Jestli můžou hnojit, jestli přijdou pozdní mrazy. Je to pro každý katastr v České republice, protože jsme pochopili, že to začíná být palčivý problém. Stejně jako jsme před 8 lety pochopili, že problémem bude sucho,“ uzavírá s odkazem na projekt InterSucho.

Jaké bude letošní léto? A je možné to vůbec předpovědět? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.