Tornádo na Moravě je náhoda, nesouvisí to s klimatickou změnou, uklidňuje bioklimatolog Žalud

28. červen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Tornádo v Česku. Fotografie z Hodnonínska 24. června 2021
0:00
/
0:00

Tornádo, které minulý týden zasáhlo Břeclavsko a Hodonínsko, dosáhlo pátého ze šesti stupňů Fujitovy stupnice, tedy stupně F4, tvrdí bioklimatolog z Mendelovy univerzity Zdeněk Žalud. „Co se týče intenzity, byla to mimořádná, ale současně musím říci, že nahodilá záležitost,“ míní. 

Žalud vysvětluje, že pro vznik tornáda existuje celá řada faktorů: silné vzestupné proudy a vznik extrémně silné bouřky, tedy vysoká vlhkost vzduchu a jeho protisměrné výškové proudění. Naproti tomu ale nelze říci, že by na Břeclavsku a Hodonínsku měla vliv podoba krajiny nebo že by šlo dát tornádo do souvislosti se změnami klimatu.

Čtěte také

V Česku se ročně objeví řádově jednotky tornád, a to mnohem nižších intenzit. První historicky doložené je z roku 1119, kdy zničilo knížecí palác na Vyšehradě, další v roce 1870 popsal Johan Gregor Mendel a před osmnácti lety zasáhlo Litovel.

„Ve čtvrtek to byl stejně jako u těchto tornád nahodilý jev, nehledal bych žádnou souvislost s klimatickou změnou. Se stejnou pravděpodobností by se mohlo vyskytnout, i kdyby neprobíhala klimatická změna,“ zdůrazňuje Žalud.

Mapa zaznamenaných tornád na území Česka v období 1119 až 2017.

Přidává srovnání se Spojenými státy, kde se ročně vyskytne zhruba 800 až 1200 tornád, ale jen asi jedno procento dosáhne stejné intenzity jako to na jižní Moravě.

Evropská laboratoř pro výzkum silných bouří loni na starém kontinentě zaznamenala 3287 tornád, nejsilnější ale dosáhlo jen druhého bodu Fujitovy stupnice. Výrazný nárůst počtu zaznamenaných tornád Žalud přikládá proměně optiky i dokumentačních možností.

Čtěte také

„Hlavním pozorovacím orgánem zůstává lidské oko. Ale pokud ho nenásleduje lidská ruka, která to zapíše a předá, tak tornádo před desítkami let vůbec nemuselo být zaznamenáno,“ podotýká.

Vznik tornád nelze předvídat, podobně jako nelze dokonale předpovídat ani postup a trajektorii hurikánů, což jsou řádově větší větry směřující z oceánů na pevninu.

„Bránit se proti těmto extrémům je složité. Můžeme naši krajinu učinit odolnější vůči suchu a budovat naše města tak, aby byla odolná proti vysokým teplotám. Ale neumím si představit opatření proti tornádu,“ uvádí klimatolog.

„Pokud přijde tornádo s rychlostí přes 400 kilometrů za hodinu, tak nevydrží žádný dům a častokrát je ohrožen i protitornádový kryt,“ uzavírá Žalud.

Souvisí s klimatickými změnami čím dál častější horka v létě? Poslechněte si celý rozhovor v záznamu Interview Plus.

autoři: Martina Mašková , ert
Spustit audio

Související