Výstavba Vltavské filharmonie neomezí jiné pražské investice. Do financování by se měla zapojit i veřejnost, říká architekt Hlaváček

Původní odhady přitom hovořily o ceně šest miliard, později se částka zvedla téměř dvojnásobně.

Čtěte také

iROZHLAS

Vltavská filharmonie vyjde Prahu na 16,5 miliardy korun. Hotová má být v roce 2032

„Šest miliard bylo úplně na začátku procesu, když jsme začali dělat architektonickou soutěž. Bylo to porovnání s tím, kolik zhruba stojí ty domy v zahraničí a co vzniklo třeba v Polsku nebo v Německu,“ vysvětluje Hlaváček.

Vítězný návrh následně prošel participativními řízeními a do jeho podoby byly zapracovány jednak návrhy veřejnosti, ale i odborníků, města a dalších aktérů.

„Budova se mírně zvětšila a je trošku víc prostavěna, tedy efektivnější vevnitř. K tomu byla inflace a to způsobilo nárůst ceny na 11,65 milionu za budovu a 4,8 milionu za vnější prostranství,“ doplňuje Hlaváček.

Rozpočet včetně vybavení

V návaznosti na filharmonii totiž má vzniknout celá nová čtvrť Bubny-Zátory. Kromě požadavku na více zeleně, který vzešel z připomínek veřejnosti, bude proto nutné upravit i okolní infrastrukturu. Změny se budou týkat vestibulů metra, přilehlé železniční dráhy i tramvajové tratě.

Čtěte také

Není to pouze koncertní hala, bude tam knihovna, školní sál i restaurace, říká o Vltavské filharmonii architekt Jan Magasanik

V ceně návrhu je naopak už zahrnuta většina vybavení samotné budovy filharmonie, včetně náročných technologických řešení.

„V ceně rozšířeného architektonického návrhu bylo i technické vybavení jako odvod tepla a kouře v případě požáru, které je u takových budov velmi náročné. Víme, jak bude vypadat strojovna, co tam bude za stroje, a i to máme spočítané v rozpočtu, což je v procesu českých architektonických výkresů nadstandard,“ vysvětluje Hlaváček.

Celonárodní sbírka?

Plán financování počítá se zapojením veřejných rozpočtů i se soukromou sbírkou.

„Třetinu zaplatí Praha. Dále předpokládáme příspěvek státu zhruba v třetinové výši a očekáváme, že se zúčastní i soukromý sektor, protože je to významná celonárodní věc,“ věří náměstek primátora.

Čtěte také

V Ostravě začala za účasti prezidenta stavba koncertního sálu za 2,8 miliardy korun

O konkrétních darech magistrát zatím vyjednává. Zapojení veřejnosti je podle Hlaváčka ale důležité i symbolicky, protože umění je součástí společenského života.

Funkční a reprezentativní koncertní sál navíc otevírá možnosti pro hostování velkých zahraničních souborů. Vltavská filharmonie má být také otevřeným kulturním místem, a proto se počítá i s její edukativní funkcí a aktivní rolí při zvyšování zájmu veřejnosti o vysoké umění.

Investice, která se vyplatí

Problematická je ale paralelní realizace podobných projektů v Ostravě a Brně, protože obě instituce se budou ucházet o státní příspěvek. S výstavbou se tedy pojí hlavně obavy místních ze snížení investic do jiných oblastí.

„Praha má spoustu peněz na účtu, ale staví školy, metro D a městský okruh. Prostředků je potřeba spoustu, ale filharmonie určitě nebude nastavena tak, aby omezila nějaké jiné investiční činnosti,“ ujišťuje Hlaváček.

Čtěte také

Investice do Vltavské filharmonie se státu vrátí, bude to turistický magnet, říká Jiří Pospíšil

Do budoucna navíc počítá s ekonomickou udržitelností budovy a výhledově i přínosem pro státní rozpočet.

Nový koncertní sál je podle Hlaváčka potřebný i z důvodu nedostačujících akustických podmínek v dosavadních prostorách Rudolfina a Smetanovy síně v Obecním domě. Nespornou výhodou návrhu je podle něj i precizní zpracování, které respektuje okolní prostředí včetně nároků památkářů.

Jak si chce magistrát ohlídat neplánované průtahy při schvalování stavby a nárůst výdajů při budování filharmonie? Dokáže Praha zajistit, aby byty v nové čtvrti dostupné a nesloužily pouze jako investice? A nezůstanou dosavadní sály kvůli nové budově nevyužité? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru. Ptá se Šárka Fenyková.