Kvalita urbanistického návrhu je důležitější než design budov

Proč si lidé pod pojmem architektura představí spíš jednotlivý dům než třeba plán celé městské čtvrti? Architektka Pavla Melková se zamýšlí nad významem kvalitního urbanismu
Soutěžní přehlídky a ceny, stejně jako média, se zabývají převážně jednotlivými budovami, případně jednotlivými veřejnými prostranstvími. S návrhy urbanismu měst, který na větších plochách fixuje obrysy půdorysných stop a objemy budov a mezi nimi vymezená veřejná prostranství, v nich ale většinou nenajdeme.
Čtěte také
Často proto, že podmínkou cen je realizace a pak pro zdánlivou neatraktivitu – z plánů ještě není vidět konkrétní místo do detailu, takže pro řadu lidí je těžké si ho představit. Ze stejného důvodu se o něm většinou nezmiňují ani média. Výsledkem ale je, že důležitost kvality a zodpovědnost urbanistického návrhu je podceňována i ve fázi plánování.
Panuje dokonce i takový názor, že je-li architekt kvalitní – což je ale právě hodnoceno podle kvality jednotlivých staveb – pak je škoda, aby se „zahazoval“ s plánováním ve velkém měřítku. Je skutečně pravda, že široký urbanismus je většinou plánování na delší dobu dopředu, takže výsledky nejsou vidět bezprostředně, často se jich třeba ani nedožije. A slávu si na nich také nevyslouží – zejména tam, kde vzniká na základě efektních fotografií domů v časopisech.
Pravda ale také je, že tak, jak se dobrý plánovač nedožije uznání, tak stejně se špatný plánovač nedožije ostudy. Teprve v nedávné době vidíme jaké nevratné škody, napáchal modernistický urbanismus, zejména sedmdesátých a osmdesátých let, umocněný direktivou komunismu. Do očí bijící škody, jako jsou vysokorychlostní automobilové koridory skrze historická centra měst, už většina lidí vidí. Méně si ale uvědomujeme, co způsobil nepromyšlený urbanismus, který nevytvářel ulice ani náměstí, a který často navíc navazoval bezprostředně na historická jádra měst, někdy namísto asanovaných starých čtvrtí. Podobné návrhy se nicméně objevují dodnes.
Čtěte také
Jde to i dobře
V Praze ale v posledních letech vzniklo na půdě správy města několik kvalitních rozsáhlejších urbanistických studií, které navíc vzešly z kvalitně připravených mezinárodních soutěží. Například Bubny-Zátory, či druhá část zástavby Florence. A nedávno byly vyhlášeny výsledky mezinárodní soutěže na zástavbu čtvrtého kvadrantu Vítězného náměstí, organizované soukromým investorem, ale ve spolupráci s městem. A právě na vítězném návrhu se můžeme dohadovat, že se u poroty a investora zřejmě projevilo vědomí, že kvalitní urbanismus je důležitější, než design domů.
Vítěznému návrhu totiž dominuje množství kvalitního veřejného prostoru v promyšlené vazbě na navržené budovy i okolní město. Zároveň ale design jednotlivých budov, za kvalitou urbanismu o několik tříd zaostává. Ten se nicméně dá měnit – na papíře a nakonec i v realitě. Urbanismus se obecně příliš měnit nedá – obtížně na papíře v rozběhnutém projektu, a téměř vůbec v realizovaném městě. Škody, které napáchal špatný urbanismus v uplynulých padesáti letech, v některých případech už napravit nejdou – resp. ne za peníze, které máme k dispozici.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Jana Micenková: Krev je jenom voda. Rodina může být horor tvého života
-
Bohumil Hrabal: Proluky. Kersko, jeho obyvatelé i Hrabalovy kočky jako rámec situace po okupaci 1968
-
Povídky Jaroslava Formánka ze sbírky Beze stop
-
Ingmar Bergman: Scény z manželského života. Nesmlouvavý ponor do manželského vztahu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.