Zemní plyn je ještě horší než uhlí nebo ropa, nepřecházejme na něj, varují ekologové

„Zemní plyn má samozřejmě své výhody z hlediska ochrany ovzduší a snižování klasického znečištění. Dokázal například zlikvidovat londýnský smog. A vždy se vědělo, že jsou s jeho spalováním spojené emise skleníkových plynů,“ říká Karel Polanecký z Hnutí Duha.

Čtěte také

Auto na plyn, nebo elektřinu? Zemní plyn dobývá nákladní a autobusovou dopravu, z osobních aut ale spíš mizí

Vědecké studie z nedávné doby ale přinesly znepokojující závěry, že unikající plyn, tedy zejména metan, může v atmosféře natolik zvýšit skleníkový efekt, že se smaže domnělá úspora v emisích oxidu uhličitého.

„Zemní plyn je skutečně mnohem horší, než by se zdálo ze stechiometrie, protože je to v podstatě metan. Při spalování vzniká ve srovnání s uhlím asi polovina emisí CO2. Ale při těžbě, dopravě a skladování dochází k docela velkým únikům. A metan má osmdesát až devadesátkrát vyšší skleníkový efekt než oxid uhličitý,“ vysvětluje Milan Smrž z organizace Eurosolar.

Názor na plyn jako takzvané přechodové palivo se podle Smrže začal měnit až nedávno právě z důvodu, že odborníci nevěděli o rozsahu úniků při těžbě nebo přepravě plynu. První důkazy se objevily až před několika lety díky satelitním pozorování.

Roli hraje také politika

Podle organizace Climate Council je také problém v tom, že investice do plynové infrastruktury se už nejspíš nevyplatí a sektor obnovitelných zdrojů nabízí víc pracovních příležitostí než fosilní průmysl. Kritici zemního plynu upozorňují ještě na další aspekt, a to politický.

Čtěte také

Česká vláda bude čelit první klimatické žalobě. Nečinnost státu podle aktivistů poškozuje práva lidí

Plyn se totiž těží zejména v zemích, které mají zároveň ložiska ropy. Z pohledu Evropy jsou v tomto nejdůležitějším partnerem Rusko, USA a blízkovýchodní státy. A dokud bude Evropa závislá na plynu, bude závislá i na vztazích s těmito zeměmi.

Naopak obnovitelné zdroje slibují energetickou decentralizaci, protože energii ze slunce, větru nebo biomasy můžeme získávat i lokálně bez ohledu na to, jaká situace právě panuje na mezinárodním poli.

Podle Polaneckého ale hraje plynu do karet fakt, že kapacity plynových elektráren a zejména tepláren lze navýšit poměrně rychle. A pokud chceme úspěšně dosahovat klimatických cílů, nemáme kromě plynu příliš mnoho možností.

Čtěte také

Obnovitelné zdroje někdy vyrábí elektřiny málo, jindy moc. V Rakousku ji zkouší ukládat do zásobníků s vodíkem

Právě názor, že se bez plynu neobejdeme, protože nemáme k dispozici žádný srovnatelný zdroj energie po odklonu od uhlí, je důvodem, proč se Evropa a některé další části světa přiklánějí k tomuto zdroji.

Odpůrci plynu jako přechodového paliva naopak tvrdí, že rizika spojená s těžbou a transportem lze dnes snížit pomocí obnovitelných zdrojů. Milan Smrž například věří, že bychom mohli díky přebytkové energii ze slunce a větru lokálně vyrábět syntetický metan. Tím by se do atmosféry nedostával plyn z ložisek pod zemí a navíc by se snížily úniky spojené s transportem.

Poslechněte si Naturu Plus. Připravil ji Ondřej Novák.