Mezi Čechy a Němci je po migrační krizi nepochopení a skepse, myslí si německý novinář Kirchgeßner

Tisková konference Angely Merkelové a Bohuslava Sobotky na Úřadu vlády
Tisková konference Angely Merkelové a Bohuslava Sobotky na Úřadu vlády

Kilian Kirchgeßner je novinář „na volné noze“. Reportuje pro řadu německých médií o dění v ČR už od roku 2005. Co všechno uprchlíci změnili a rezonuje ještě téma sudetských Němců?

Polsko vytáhlo do boje za volný trh. Francie a Německo myslí jen na sebe, tvrdí komentátor

Polský premiér Mateusz Morawiecki

Varšava společně s vládami dalších šestnácti členských států Evropské unie vytvořila koalici, která chce v unijních orgánech blokovat údajné pokusy o omezení svobodné konkurence ze strany Německa a Francie.

„Zájem o Česko je u Němců docela velký. Světové dění se, pro mě naštěstí, odehrává jinde. Proto mám dost času na vybírání témat a rozhododování, na co se podívám důkladněji,“ říká v pořadu Plusu Hovory novinář Kirchgeßner. 

Nemusí tak reportovat každý krok politiků ale klidně se pustí do společenských změn na pozadí všednodenního života. Nebylo to tak vždy. „Sleduju Česko od dob, co jste byli krátce v Evropské unii. Tehdy byl každý krok na politické scéně zajímavý i pro Němce. Dnes už není. Spíš píšu zajímavé příběhy různých osobností nebo ekonomické úspěchy.“

Snaží se bourat klišé, které Němci o nás ještě donedávna měli. „Když jsem do Prahy přijel poprvé na roční studia žurnalistiky, tak se kamarádi ptali: ‚Co tam, v tom Východním bloku, chceš dělat?‘ Ostatně, podobná představa byla mezi lidmi běžná a už není. Že by vás dnes někdo vnímal jako nějaký Východní blok? To je minulost. I já píšu (nebo mluvím v rozhlase) o Česku jako o sousední zemi, kde je životní úroveň na velmi dobré úrovni.“   

Migrace a německá média

Zajímavou lekci dostala od veřejnosti německá média v čase vrcholící migrační krize (2015). Hodně se tehdy propíralo, proč neinformovala otevřeně o prohřešcích migrantů. Vrcholem bylo sexuální násilí o silvestrovských oslavách 2015/2016, o kterých se veřejnost dozvěděla až s časovým odstupem. 

Uznávaný novinář časopisu Der Spiegel si vymýšlel. Jak mohou média chránit své renomé?

noviny

Německý časopis Der Spiegel zasáhla před Vánoci nepříjemná aféra. Prokázalo se, že přední novinář tohoto časopisu Claas Relotius si ve svých reportážích vymýšlel.

„To je téma, o kterém Němci diskutují dodnes,“ přiznává novinář. 

Podle různých odborníků za tím stojí jistá autocenzura a to, že „německý žurnalista má osobní politické názory spíš nalevo než napravo. To v té době mělo vliv i na komentáře, které tehdy vycházely. Není to tak, že by některá média chtěla vzbuzovat pozitivní náladu vůči migrantům. A už vůbec ne, jak tvrdili pravicoví extrémisté, že dostali přímo od vlády příkaz, jak psát. To se určitě nedělo a neděje,“ trvá na svém Kirchgeßner. Přesto se něco změnilo.     

Média se teď na svá zpravodajství dívají kritičtěji, publikované informace se víc ověřují. „Protože někteří ztratili důvěru části veřejnosti, musí ji znovu budovat. I já víc ověřuji a dávám víc prostoru protistraně. Byl to zdravý a velmi důležitý proces, kterým jsme museli projít.“

Novinář zaznamenal i další zajímavost: donedávna patřila první věta při oficiální návštěvě politika z jedné nebo druhé strany konstatování, podle kterého nikdy nebyly naše vzájemné vztahy lepší...

Vzájemné vztahy jsou teď jiné...

„Od roku 2015 je to jiné, vidím velký zlom. Pořád si oba národy rozumějí a dobré vztahy samozřejmě máme, nicméně skepse vůči politickým postojům jedné nebo druhé strany určitě vzrostla. Taky musím u kamarádů v Německu obhajovat Čechy, stejně je to v Česku, kde obhajuji naopak Němce. Skepse, možná až nedorozumění, je určitě větší, než byla.“ A co sudetoněmecký problém? Je ještě živý?

Němci cítí vinu za šoa, proto otevírají náruč migrantům, souhlasí Robejšek s kontroverzní knihou

Petr Robejšek

Prestižní německý týdeník Spiegel se rozhodl vyřadit ze žebříčku bestsellerů kontroverzní knihu Finis Germania loni zesnulého historika Rolfa Petera Sieferleho. Centrální tezí publikace je, že Němci kvůli pocitu historické viny za holocaust páchají sebevraždu tím, že přijímají migranty. „V konkurenci názorů vznikl v každé společnosti jakýsi kartel těch, kteří si osvojují právo na pravdu,” říká zakladatel Realistů Petr Robejšek.

„V Česku je téma sudetských Němců daleko důležitější než v Německu. A že by tito Němci udávali tón v německé politice? To už dávno není pravda… Ale ostré komentáře teď nepadají ani z české strany, tedy když pominu KSČM. To téma se uklidnilo.“  

Dokonce prý potkal několik sudetských Němců, kteří mají Česko tak rádi, že by z fleku mohli dělat ambasadory. „K Česku mají stále velmi emocionální vztah, mluví velmi pozitivně a u nikoho jsem nezaznamenal, že by snad měl mít nějaké majetkové nároky, nebo že by se chtěl vrátit do země svých předků. Už dávno to není problém.“

Novinář v ČR vs. v Německu

Kirchgeßner poznal žurnalistickou práci jak v Německu, tak u nás. Kde vidí největší rozdíly? „Odstup mezi německým politikem a novinářem je daleko větší než tím českým. Běžný žurnalista určitě nemá telefon na ministry, a i kdyby měl, tak by mu ho stejně nezvedli.“

Pokud něco potřebujete, musíte zvolit běžný postup, tedy přes tiskové mluvčí. Co zas chybí v Česku, jsou jakési „kroužky nebo debaty“, kdy se politici pravidelně s novináři setkávají.

„Platí nepsaná dohoda, podle které jde o důvěrné schůzky, tedy že se nepíše nebo nevysílá o tom, jak schůzka probíhala a o čem se mluvilo. Je to spíš informační záležitost, kdy se dozvíte, co se bude řešit v příštích týdnech a měsících na vládě nebo co se probírá v kuloárech. Něco podobného u vás v institucionalizované podobě neexistuje. Ale to, že novinář občas zajde s politikem na pivo, se děje tady i tam.“

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Hovory. Ptal se David Šťáhlavský.

Spustit audio
autoři: David Šťáhlavský, Věra Luptáková|zdroj: Český rozhlas

Související