Němci cítí vinu za šoa, proto otevírají náruč migrantům, souhlasí Robejšek s kontroverzní knihou

28. červenec 2017

Prestižní německý týdeník Spiegel se rozhodl vyřadit ze žebříčku bestsellerů kontroverzní knihu Finis Germania loni zesnulého historika Rolfa Petera Sieferleho. Centrální tezí publikace je, že Němci kvůli pocitu historické viny za holocaust páchají sebevraždu tím, že přijímají migranty. „V konkurenci názorů vznikl v každé společnosti jakýsi kartel těch, kteří si osvojují právo na pravdu,” říká zakladatel Realistů Petr Robejšek.

Jedním z důvodů, proč Spiegel knihu z žebříčku vyřadil, je, že vyšla u nakladatelství známého vydáváním krajně pravicové literatury. Zástupkyně šéfredaktora Spiegelu uvedla, že kniha vyjadřuje krajně pravicové názory, antisemitismus a historický revizionismus.

Hosty Českého rozhlasu Plus jsou novinářka a politoložka Bára Procházková a Petr Robejšek, politolog a zakladatel strany Realisté.

Právo na pravdu


Kniha sice popisuje, že Němci jsou oběti multikulturalismu, autor tuto knihu nicméně dopsal v dubnu 2015, tedy před velkou uprchlickou vlnou. Navíc o tom s autorem mluvit nemůžeme, loni spáchal sebevraždu.Bára Procházková

Podle Robejška jde o klasické chování milovníků politické korektnosti. „Ti si s nepochopitelnou naivitou myslí, že když se o něčem nebude mluvit, přestane to existovat. Podstatné je, že v konkurenci názorů vznikl v každé společnosti jakýsi kartel těch, kteří si osvojují právo na pravdu. Tvrdí tak prakticky to, že pravda je většinovým rozhodnutím,” říká politolog.

Procházková s Robejškem nesouhlasí, časopis Spiegel podle ní tuto knihu prostě jen nechce doporučovat. „Neříká, že je špatná, že by ji nikdo neměl číst, že je to špatné dílo. Seznam Spiegelu vzniká sice prodejností knih, ale mnohdy tomu lidé rozumí tak, že Spiegel tyto knihy doporučuje,” vysvětluje.

Proti zvyklostem

Zakladatel Realistů nepovažuje zasahování do seznamu bestsellerů za svobodné rozhodnutí Spiegelu. „Nakladatelství, které knihu vydává, se Spiegelu prostě nelíbí. To je přesně to cenzorství. Časopisu, který žije ze svobody slova, nepřísluší cenzurovat jiné zdroje informací,” myslí si.

Spiegel nikdy neřekl, že se mu nelíbí vydavatelství, oponuje Procházková. „Ve vyjádření jasně stojí, že se mu nelíbí, jakým způsobem se tato kniha dostala na seznam nejčtenějších knih. Tato kniha se tam dostala tak, že člen poroty, která pravidelně uděluje body knihám, aby se na seznam dostaly, dal proti zvyklostem svých 20 bodů této jedné knize,” říká politoložka.

Bára Procházková

Multikulturní Německo

Jedna z hlavních tezí vyřazené knihy zní tak, že Němci kvůli pocitu historické viny za holocaust páchají sebevraždu tím, že otevírají náruč migrantům.

„Podle mého pocitu, subjektivně, v Německé společnosti tato teze velmi silně existuje. Já osobně si myslím, že je pravdivá. Ta argumentace je v Německu vytlačována, příkladem je kauza Spiegelu, kdy je sice nenápadně a květnatě vysvětlována, ale fakticky je vytlačována. To je velmi nebezpečné,” tvrdí Petr Robejšek.

Podle Procházkové je otázka mnohem komplikovanější a vyžadovala by delší debatu, většinová německá společnost je podle ní otevřená multikulturalismu. „To není nic nového, to je dáno i historicky. Nemyslím si, že existují ta média, která potlačují jiný názor.”

Volit ze zvyku


Německé populaci se vede ekonomicky velmi dobře. Když se jim vede velmi dobře, nehledají politickou změnu.Petr Robejšek

„Je důležité říci, že tato kniha vyšla v nešťastné době. Popisuje sice, že Němci jsou oběti multikulturalismu, autor tuto knihu nicméně dopsal v dubnu 2015, tedy před velkou uprchlickou vlnou. Navíc o tom s autorem mluvit nemůžeme, loni spáchal sebevraždu. Nemůžeme tak zjistit, jak vidí aktuální vývoj. Aktuální vývoj v této knize není,” říká Procházková.

V Německu stále v předvolebních průzkumech i jiných veřejných hlasováních vedou dvě vládní strany, které jsou otevřené vůči migrantům a obě otevřeně deklarují svůj proevropský přístup. „Počkal bych na výsledek voleb v září. Německé populaci se vede ekonomicky velmi dobře. Když se jim vede velmi dobře, nehledají politickou změnu. Když navíc volič nemá na výběr, tak volí ze zvyku toho, koho volil vždycky,” myslí si Petr Robejšek.

Spustit audio