Libor Dvořák

Summit EU v Bruselu ukázal, jakým oříškem je pro Evropu současná rusko-ukrajinská pohraniční krize, hrozící přerůst v ozbrojený konflikt a ruský vpád na ukrajinské území.

Ruský prezident Vladimir Putin k sobě opět upoutal pozornost – hlavně tím, že v úterý v režimu videokonference jednal s americkým prezidentem Joem Bidenem.

Management firmy doufá, že průměrná cena svrchovaně důležité suroviny se udrží a Gazprom tak v roce 2022 může počítat s tržbami, které se budou blížit 60 miliardám dolarů. 

Rusko soustředilo u hranic s Ukrajinou nejméně 90 tisíc vojáků a tomu odpovídající počty lehké i těžké vojenské techniky.

Překvapivá zpráva zazněla tento čtvrtek z Moskvy: Ruský prezident Vladimir Putin vybídl svého běloruského kolegu Alexandra Lukašenka, aby zahájil jednání s opozicí.

Kniha poskytuje čtenáři ucelený přehled historického rozvoje běloruských zemí od nejstarších dob až do současnosti, shrnuje ji autorka Alena Marková.

V Bruselu jednali ministři zahraničí 27 unijních zemí o pátém balíčku protilukašenkovských sankcí. Nyní byla hlavním hybatelem migrační krize na hranici Polska a Běloruska.

V pondělí 15. listopadu zasednou v Bruselu ministři zahraničí zemí EU, aby tu probrali již pátý balíček protiběloruských sankcí.

Jak okázale přislíbil ruský prezident Vladimir Putin, státní firma Gazprom by měla začít s plněním svých podpovrchových zásobníků v Německu a Rakousku ruským zemním plynem.

Pokud by se opravdu chtěli stát relevantní opozicí, museli by se zbavit stalinistického nánosu postsovětské nostalgie a archaičnosti, která koresponduje s putinismem.