Libor Dvořák

Uprostřed tohoto týdne ruský prezident Vladimir Putin vystoupil v režimu videokonference s projevem o opatřeních v oblasti sociální a ekonomické podpory ruských regionů.

Začalo čtvrté kolo rusko-ukrajinských jednání, která by měla směřovat k rozumnému konci konfliktu. Rozhovory mezi oběma znepřátelenými stranami probíhají v online režimu.

I když se to zdá nepochopitelné, většina Rusů Putinovo hanebné a neodpustitelné válečné dobrodružství na Ukrajině podporuje.

Největším problémem Moskvy je současná ukrajinská armáda, o níž si Rusové zřejmě mysleli, že je stejně bezmocná a bezradná, jako byla v roce 2014. Opak je pravdou.

Rozkaz Vladimira Putina uvést ruský jaderný arzenál do stavu zvýšené pohotovosti vyvolal neklid po světě. Tyto kroky je třeba chápat jako varování jiným státům.

Zatímco mluvčí ruské armády potvrdil jen bezmála pět set padlých, ukrajinské prameny hovoří o dvacetinásobku mrtvých na ruské straně, připomíná komentátor Libor Dvořák.

Zatímco na neznámém místě při břehu řeky Pripjať začaly rusko-ukrajinské rozhovory, ve stejné době spustily ruské raketomety Grad těžkou palbu na východoukrajinský Charkov.

„Tenhle den si budeme pamatovat všichni. Den, kdy šílené ruské vedení zahájilo velkou válku proti Ukrajině,“ říká ukrajinský publicista Roman Gončarenko.

Již týden si svět láme hlavu nad tím, jak byla míněna slova ruského ministra obrany, kterými Putinovi sdělil, že začalo stahování jednotek od rusko-ukrajinské hranice.

Bude válka na Ukrajině? Jediný, kdo by to mohl vědět, ale ani to není jisté, je Vladimir Putin. O přesunu více než sta tisíc vojáků k ukrajinské hranici přece rozhodl on.