Libor Dvořák: Může se Ukrajina radovat, když Evropská komise doporučila její kandidaturu do EU?
Ukrajina se ocitla pouhý krok od bran Evropské unie. Rozhodlo o tom včerejší jednání Evropské komise v Bruselu, které se kromě ukrajinského případu zabývalo také podobnými žádostmi Moldavska a Gruzie.
Jak se předem očekávalo, závěry ke všem třem jmenovaným zemím nebyly stejné: zatímco Ukrajině a Moldavsku může být přiřčen i status kandidáta, i takzvaná evropská perspektiva, na Gruzii zatím zbyla jen ta perspektiva. V závěrečném dokumentu ze včerejšího jednání se uvádí: „Ukrajina je evropským státem, který už dostatečně prokázal, že respektuje hodnoty, na nichž je budována EU.“ Právě proto má ze tří zmíněných zemí naději na úspěch během nadcházejícího summitu Unie právě Ukrajina.
Čtěte také
Proč se až ve druhé části pomyslného minipeletonu ocitla Gruzie a nedostala zatím doporučení na kandidátský status, vysvětlila Ursula von der Leyenová: „Gruzie sdílí stejné tendence i potenciál jako Ukrajina a Moldavsko. Její žádost vykazuje silné stránky, především orientaci na tržní ekonomiku se silným soukromým sektorem. V zájmu úspěchu ale teď země musí dosáhnout politické jednoty a stanovit si jasnou cestu ke strukturálním reformám, která dál povede až do EU.“
Paní von der Leyenová měla nesporně na mysli politickou krizi, která Gruzii zasáhla po posledních parlamentních volbách v roce 2020, protože ta zpochybnila fungování parlamentní demokracie v zemi. Evropská komise proto pro Gruzii stanovila 12 priorit. Jakmile je Tbilisi naplní, bude mít i tato zakavkazská země cestu do integrované Evropy otevřenou.
Obava z Ruska
Čtěte také
To všechno je jistě pravda, ale zdá se, že důvody pro různá hodnocení tří zmíněných zemí jsou i jiné, a to vojenskopolitické: zatímco Ukrajina už musí o své přežití a holou státní existenci zápasit přímo na poli válečném a Moldavsko je v případě ruského postupu až do Podněstří něčím podobným vážně ohroženo, Gruzie je v daném okamžiku alespoň prozatím mimo konkrétní nebezpečí. I když co je to ruská invaze, Gruzie už před 14 lety zažila taky.
Proč je Rusko pro své postsovětské sousedy tak nebezpečné, vyjádřil včera na petrohradském fóru znovu ruský prezident. „Ve vzniklé situaci, na pozadí rostoucích rizik a hrozeb, bylo rozhodnutí Ruska o uskutečnění speciální vojenské operace vynuceno. Bylo to nepochybně těžké, ale vynucené a nezbytné,“ prohlásil Putin.
A je jen otázkou času, kdy se Rusko rozhodne pro další „vynucenost“ a „nezbytnost“. Přesně to rovněž v Petrohradu během rozhovoru pro BBC vyjádřil ruský ministr zahraničí Lavrov: „Západní pohled na nás už nás naprosto nezajímá… Jsme takoví, jací jsme, a nebojíme se to demonstrovat.“ Pan ministr to opravdu vystihl zcela přesně.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Související
-
Rusko bude na Ukrajině tak dlouho, dokud bude v Kremlu Putin
Ruský prezident Vladimir Putin se nikdy nesmíří s možností, že by se z jeho země mohla stát pouhá regionální velmoc.
-
V Evropě jsme příliš odzbrojovali, nemáme dost zbraní pro Ukrajinu, upozorňuje francouzský diplomat
David Cvach poukazuje na to, že většina unijních zemí včetně Česka dává na obranu méně než 2 procenta HDP: „Musíme co nejrychleji splňovat tento cíl.“
-
Luboš Palata: Lze vzít Ukrajinu do EU i s okupovaným Donbasem? Kypr ukazuje, že to jde
Nikdo v tuto chvíli samozřejmě neví, jak dopadne válka na Ukrajině.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
