Rusko bude na Ukrajině tak dlouho, dokud bude v Kremlu Putin
Ruský prezident Vladimir Putin se nikdy nesmíří s možností, že by se z jeho země mohla stát pouhá regionální velmoc. Proto dál vede válku na Ukrajině a upírá pozornost na Evropu. Situaci může změnit pouze výměna v kremelském vedení, píše ve své analýze pro německý magazín Focus odborník na mezinárodní politiku Thomas Jäger.
Francii a Německu se během uplynulých dvou staletí nepovedlo podmanit si Evropu v imperialistických válkách. Násilné vpády vyvolaly střety po celé Evropě.
Po Napoleonově tažení došlo na starém kontinentu k reorganizaci v rámci Vídeňského kongresu. Po Hitlerově vyhlazovací válce zase k rozdělení do dvou bloků, z nichž jeden se dostal do sféry vlivu Sovětského svazu a druhý se přimknul ke Spojeným státům.
Čtěte také
Nejblíž měl k imperialistické nadvládě Sovětský svaz. Moskvě se ji podařilo udržet téměř půl století. Evropu ale nebyla schopna ovládnout zcela, protože Amerika aktivně zajišťovala stabilitu evropského státního uspořádání.
Odborník na mezinárodní politiku se domnívá, že Putin se od začátku výkonu své prezidentské funkce pokouší Evropu znovu podmanit a dostat ji do područí ruského imperialismu.
Tento cíl byl ostatně ústřední geostrategickou výpovědí jeho proslovu, který pronesl ve Spolkovém sněmu před 20 lety. „Aby Evropa dokázala dostát své role ve světové politice, musí se osvobodit od Spojených států,“ řekl tehdy Putin.
Čtěte také
Projekt ovládnutí Evropy tvoří základ k prosazení ruských geopolitických záměrů, které Moskva shrnula v návrzích dvou smluv z prosince roku 2020. Prakticky se v nich píše o nutnosti oddělit evropskou bezpečnost od Spojených států, což by znamenalo konec NATO.
Koncepty popisují také rozdělení kontinentu do různých bezpečnostních zón, což by předznamenalo rozpad Evropské unie. Třetím důležitým bodem zmíněných návrhů je začlenění postsovětských republik do sféry vlivu Ruské federace, vyjmenovává Jäger v magazínu Focus.
Putin se chce vyrovnat USA a Číně
Pouze při realizaci těchto kroků se Rusko z pohledu Putina může stát světovou velmocí a na globální scéně udržet krok se Spojenými státy a Čínou. Největší země světa sice zaujímá obrovské teritorium a vlastní jaderný arzenál, v oblasti demografické, ekonomické a technologické ale na velmoc nemá.
Čtěte také
To jsou hlavní důvody, proč Rusko vyvolalo současný konflikt v Evropě, domnívá se. Na rozdíl od bývalých imperialistických zemí, jako jsou Španělsko, Francie nebo Německo, které se po svém úpadku dokázaly smířit s rolí regionálního hráče, toho Rusko pod vedením Putina schopné není.
Když srovnáme imperialistická tažení Francie, Británie a Německa se současnou situací, kdy je nutné počítat s ruským jaderným arzenálem, aktuální dění tím získá zcela nový rozměr, uvažuje Jäger. Jaderné zbraně v současné válce zajišťují integritu ruského území. Zabezpečují, že zbraně, které Ukrajině dodávají spojenci, budou použity výhradně v boji proti ruským jednotkám nacházejícím se na ukrajinské půdě. Útok na Rusko přitom zůstane tabu.
Čtěte také
Je proto zřejmé, že údajné ohrožení ruské bezpečnosti rozrůstáním Severoatlantické aliance je obyčejná propaganda. Zakořenila ale tak silně, že ji můžeme slýchat i z úst mnoha německých politiků, upozorňuje autor komentáře.
Jaderné zbraně ovšem chrání imperialistický stát pouze před vojenskou porážkou ve vlastní zemi, nikoli před porážkou v obecném slova smyslu.
Nebezpečí současného geopolitického konfliktu lze proto odvrátit jedině změnou orientace kremelské politiky, ke které může dojít pouze vnitřní transformací Ruska. Když se to nestane, hrozí porážka Evropy a vítězství ruského imperialismu, upozorňuje.
Válka na Ukrajině v každém případě není jen potyčkou mezi dvěma státy. Je součástí většího geopolitického konfliktu.
Výběr komentářů, článků a reportáží zahraničních médií připravil Jakub Rerich.
Související
-
Písmeno Z má běžným Rusům nahradit zdůvodnění války
Oficiální ruská kampaň na podporu války s Ukrajinou se točí kolem písmene „Z“, nic jiného ale občanům nenabízí.
-
Jak se může Ukrajina poučit ze sovětsko-finské války před osmdesáti lety?
Nedlouho poté, co Hitler napadl Polsko, zaútočil Sovětský svaz v listopadu 1939 na Finsko.
-
Švýcarské úřady postupují v sankcích ve srovnání s jinými státy pomalu
Také dosud tradičně neutrální Švýcarsko se po ruské invazi na Ukrajinu připojilo k hospodářským sankcím vůči Moskvě a blokuje majetek ruských oligarchů.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.