Donbas není Putinovi k ničemu. Nutně potřebuje celou Ukrajinu a nezastaví se, soudí reportér Boháč
Ruské jednotky v Donbaském regionu postupně přebírají iniciativu. Tuhé boje se aktuálně svádějí o město Severodoněck. „Ruská armáda se vrátila k dobře známé strategii, kterou použila například v Sýrii: Rozbombardovat vše, co jí stojí v cestě, a to až do té doby, že se tam prakticky nikdo neskrývá. Teprve poté do města vstoupit,“ popisuje reportér serveru Voxpot Vojtěch Boháč.
Cílem Rusů je podle něj dobýt celé území doněcké a luhanské republiky, aby prezident Vladimir Putin mohl doma ukázat, že dosáhl alespoň nějakého vítězství, když už se nepodařilo dojít do Kyjeva.
Putin velice doufal, že se Kyjev vzdá a nastaví režim podobný Bělorusku.
Vojtěch Boháč
„Putin velice doufal, že se Kyjev vzdá a nastaví tam nějaký podobný režim, jako je v Bělorusku – a který je ,na oko‘ samostatný, ale pod obrovským vlivem Moskvy. A teď si myslím, že to může být plán na léta dopředu,“ zamýšlí se v pořadu Interview Plus.
Čtěte také
Válkou zničený Donbas totiž Putinovi k ničemu není, podle Boháče mu jde o vytvoření ekonomicko-politického bloku, který by byl schopný čelit západním sankcím.
„Bloku aspoň se 200 miliony lidí, který nutně zahrnuje i celou Ukrajinu. Myslím, že to vnímá tímto způsobem a nebude se chtít zastavit,“ dodává.
Boháč popisuje případy rabování ze strany ruských vojáků na předměstích Kyjeva: „Lidé byli překvapení, že jim doopravdy sebrali i záchody. Šlo to v několika vlnách: první sebrala peníze a šperky, druhá pračky. A když už byla pátá vlna, na kterou nic nezbylo, tak občas trhali záchody. Bylo to dané tím, odkud pocházejí. Vojáci z Dálného východu takový luxus v životě neviděli.“
Ukrajinu ubráníme
Díky dělostřeleckému bombardování se ruské armádě podařilo prolomit léta budovanou ukrajinskou obranu.
„Vojáci na frontě nám říkali, že hlavně potřebují dělostřelectvo s dostřelem delším než 35 kilometrů,“ uvádí Boháč s tím, že jinak Ukrajinci nedokáží zasáhnout ruské raketomety.
Čtěte také
Úroveň vybavení ukrajinských jednotek se také liší. K některým se dostávají západní zbraně, jako jedny z prvních se na Donbas dostaly české houfnice Dana. Jiné, zejména dobrovolnické jednotky jsou ale špatně vybavené a bez kontaktu s velením.
Zároveň si Boháč všímá, že morálka a odhodlání Ukrajinců je na vysoké úrovni: „Po cestě sem do studia jsem si volal s jedním mým známým, který je velitel, a zase tam znělo totální odhodlání. Ukrajinu ubráníme. Říkal mi dokonce: ‚Uvidíš, za dva týdny se to zvrátí a zase budeme postupovat my‘. Což za mě byl trošku přehnaný optimismus.“
Přestože ochota bojovat zůstává vysoká, jiní vojáci si prý stěžují na logistické problémy a nedostatek zbraní.
Kritika dopadá zejména na střední armádní velení, naopak prezidentovi Volodymiru Zelenskému a náčelníkovi generálního štábu Valeriji Zalužnému důvěřují.
„Co se týče Západu, tak tam jsme většinou slyšeli, že si hodně váží té pomoci, Ví, že je velká, ale občas by potřebovali pomoci konkrétními zbraněmi, jako je třeba ta dalekonosná artilerie. Nicméně ta reakce přichází. Spojené státy vypadají, že právě tyto zbraňové systémy na Ukrajinu v blízké době pošlou a pravděpodobně budou následovat další,“ uzavírá novinář.
Jak nyní vypadá život v Kyjevě? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.
Související
-
Libor Dvořák: Kdo by vystřídal Putina v případě jeho jakéhokoliv odchodu?
Počátek tohoto týdne přinesl jednu vskutku nečekanou událost: na svou funkci velvyslaneckého rady ruské mise při ženevském úřadu OSN rezignoval diplomat Boris Bondarev.
-
Ondřej Houska: Západ chce s Ruskem bojovat – do posledního Ukrajince
V ideálním světě by Rusko válku na Ukrajině, kterou svou agresí vyvolalo, prohrálo a muselo se stáhnout z celého ukrajinského území.
-
Rusko je země, kde lidský život nemá vůbec žádnou cenu, míní spisovatelka Brdečková
„Domnívám se, že jsem asi spisovatelka. A to, co dělám, má hodně společného s filmem, protože když píšu, tak ty věci vidím,“ říká Tereza Brdečková.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.