Ivan Štern: Blokáda ukrajinských přístavů, hrozící nouze o obilí a globalizace
Podle OSN válka na Ukrajině zvýší hrozbu smrti hladem v Africe z dosavadních zhruba 135 milionů na bezmála 280 milionů lidí. Jsou totiž odkázáni na dovoz obilí z Ukrajiny. Hrozbu způsobuje ruská blokáda černomořských přístavů, odkud Ukrajinci obilí vyvážejí. Hlavně do Egypta a východní Afriky. Indie z obavy, že se díky ukrajinské válce světový obchod s obilím zhroutí a ona nakonec nenakrmí ani vlastní obyvatelstvo, svůj vývoz obilí omezila. Rusové jej zastavili vůbec.
Výjimku tvoří nakradené ukrajinské obilí z oblastí jimi obsazených. Dodávají je příteli Bašáru Asadovi, aby mohl nakrmit své věrné.
Čtěte také
Blokáda neohrožuje pouze osud obilí v přístavních sýpkách či už naložené na lodích, ale i letošní úrodu ukrajinských sedláků. Pokud nejpozději zhruba do dvou měsíců nebude ruská blokáda prolomena, lodě obilím už naložené se nedají do pohybu, přístavní sýpky se nevyprázdní, nebudou hladem strádat jen Afričané, ale nouzi o obilí paradoxně pocítí i sama Ukrajina. Její sedláci ztratí tak možnost mít kam uložit úrodu letošní s důsledky doslova fatálními.
Existují sice i jiné způsoby dopravy, jak ukrajinské obilí dostat ze země, avšak žádným z nich nelze nahradit lodní dopravu, a to z hlediska účinnosti a překvapivě i rychlosti doručení. Ač Ukrajina používá i jiné cesty, jimiž obilí dopravuje do zahraničí, těžko tak nahradí dopravu po moři, kudy ven putují dvě třetiny jejího exportu. Prolomit blokádu se stává jednoduše životně důležitou nutností.
Odvrácená tvář globalizace
Čtěte také
Rusové jsou údajně ochotni blokádu uvolnit. Avšak pod podmínkou, že Západ zruší některé sankce na ně uvalené. Zda jde o přijatelné řešení, vezmeme-li v potaz, že sankce Západ na Rusko uvalil nejen pro nezdůvodnitelnou agresi vůči Ukrajině, ale i pro válečné zločiny, jež v jejím průběhu ruští vojáci páchají, pak lze o něm oprávněně pochybovat. Nehledě na to, že Rusové přístavy blokují záměrně. Mohou tak hrozbou hladomoru v rozvojových zemích svět vydírat.
Válka na Ukrajině obnažuje ještě jednu dosud ne příliš zmiňovanou skutečnost: Ukazuje odvrácenou tvář globalizace. Dosud jsme si ji nemohli vynachválit.
Rozrušila do sebe uzavřené ekonomiky, rozložila celosvětově optimálním způsobem dělbu práce, bezmála každý národ se může věnovat hlavně tomu, co umí nejlépe a co mu nejvíce vydělá potřebný peníz na živobytí, a umožnila dostat na dosah k bohatství i země, které si dosud o něm mohly jen nechat zdát. Nicméně nás přesvědčuje, že jistá míra soběstačnosti právě v takových situacích, jako je ukrajinská válka, je na místě. Cesta zpět, k uzavřeným ekonomikám by vzdor nynějším nesnázím nebyla i tak tím nejšťastnějším řešením. Nezbytná je naopak určitá míra mezinárodní solidarity a rozhodnosti vůči Rusku.
Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka