Tereza Zavadilová: Mouka bude drahá
Až do letošního února měly přehnané obavy z růstu cen do značné míry psychologický základ. Dědictvím po pandemii byly narušené dodavatelsko-odběratelské řetězce kvůli odstávkám výroby i růstu cen dopravy. Počítalo se ale se s tím, že už letos by měly tyto tlaky spolu s návratem lidí do práce odeznít.
Nejproblematičtější tak byl růst cen energií, hlavně plynu, který už od podzimu rozdmychávalo Rusko. Po napadení Ukrajiny Ruskem se hrozba nedostatku, a tedy neřiditelného růstu cen zhmotnila. Vedle cen energií a paliv je nejrizikovější přílišné zdražování potravin. Bohužel na tento typ inflace je i měnová politika krátká.
Čtěte také
Ne nadarmo se Ukrajině a Rusku říká obilnice Evropy. Dohromady obstarávají čtvrtinu celosvětové spotřeby pšenice a pětinu kukuřice. Ukrajina už část exportu obilnin i dalších zemědělských produktů zastavila v obavě před domácím nedostatkem, navíc tam kvůli válce nefungují obchodní přístavy.
Export ruské pšenice sankcemi přímo zasažen není, ovšem obecně zahraniční obchod s východní velmocí je kvůli nim prakticky nefinancovatelný.
Ceny pšenice přitom už tak výrazně vzrostly – v Česku v únoru zdražily obiloviny meziročně o třetinu. Vliv války do této statistiky přitom zatím plně započítán není, ceny plodin rostly ještě kvůli pandemickým uzávěrám a také spekulacím. Index cen potravin OSN vzrostl začátkem roku proti loňskému roku zhruba o pětinu.
Spotřební koš Čechů
Rusko je nejenže největším světovým exportérem pšenice, ale také zemědělských hnojiv. Potaš, fosfát a dusík od začátku války prudce zdražily. I to bude dále tlačit na cenu plodin. To samozřejmě platí i pro ceny dalších vstupů jako paliv či dopravy.
Čtěte také
Růst cen potravin dvouciferným tempem na Západě je nepříjemný, ale lidé ho překonají. Podíl potravin v jejich spotřebním koši totiž není zásadní. To neplatí v rozvojovém světě. Zatímco v Evropě činí podíl deset procent a ve Spojených státech dokonce ještě méně, v Indii je to polovina spotřebního koše. V rozvojových zemích totiž zdražující jídlo oslabuje měny, které nadále znevýhodňují dovážené zboží – a roztáčí se inflační spirála.
Zdražování jídla v rozvojových zemích může vést k velké tísni a nespokojenosti obyvatel. Analytici nyní kvůli růstu cen jídla připomínají arabské jaro, které před dekádou odstartovaly právě zdražující potraviny, konkrétně chleba.
Cena pšenice na komoditních burzách se přitom dostala na úroveň, která tomu předcházela. Blízký východ a severní Afrika jsou největšími importéry pšenice z Ruska a Ukrajiny. Egypt, jehož potřebu pšenice pokrývají obě země z 80 procent, už ohlásil mimořádná opatření na ochranu vnitřního trhu – vláda slíbila, že zajistí dostatek prodejních míst pro základní potraviny, zakázala pod přísným trestem obchodníkům se předzásobovat potravinami a také na tři měsíce zrušila export zemědělských plodin z Egypta.
Mimochodem Česko se z hlediska citlivosti na ceny potravin nachází tak na půl cesty mezi vyspělým a rozvojovým světem: Váha potravin ve spotřebním koši je 18 procent a koruna pod tlakem války na Ukrajině celkem významně oslabovala.
V obilovinách Česko není v pozici Egypta, pšenice si zvládne vypěstovat dostatek. Ovšem jídlo dohromady s energiemi a dopravou tvoří přes polovinu spotřebního koše Čechů. Proto by vláda měla být opatrná. Pro ohroženější skupiny obyvatelstva může další růst cen základních potřeb být už moc.
Autorka řídí byznysový web Newstream.cz
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
