Libor Dvořák: Představy o tom, co je porážka Ruska, jsou v Evropě i USA různé
Přestože v těžišti rusko-ukrajinské války, tedy v Donbasu, začínají mít docela nápadně navrch Rusové, v Evropě sílí naděje, často vyslovované hodně nahlas, že konflikt by měl a hlavně mohl brzy skončit. Problém je v tom, že západní pohled na způsob, jak válku ukončit, ani zdaleka není jednotný.
Perspektiva vleklé opotřebovávací války rychle odhalila rozpory mezi evropskými politickými lídry a analytiky.
Čtěte také
Ti jsou sice jednotní, pokud jde o proklamativní podporu Kyjeva a ekonomický trest, uvalený na Rusy, ale zatím se nemohou dohodnout, zda Ukrajině pomoci k vojenskému vítězství, anebo dosáhnout alespoň klidu zbraní doslova za každou cenu. Kyjev už na výzvy k co nejrychlejšímu smíru s Rusy odpověděl odmítavě, tvrdě a ústy prezidentova poradce Arestovyče dokonce vulgárně.
Ukrajinské úřady jsou přesvědčeny, že v zájmu co nejrychlejšího ukončení války musí EU a USA zavést další sankce (což se v podobě šestého, pravda, kompromisního balíčku právě stalo) a urychlit dodávky těžkých zbraní, především salvových raketometů.
Podmínka, o které se nediskutuje
Jenže zatímco USA, Velká Británie, Polsko a řada dalších především postkomunistických a postsovětských zemí podporují Ukrajinu v záměru osvobodit veškerá Ruskem dobytá území včetně těch, jež Moskva obsadila už v roce 2014, hodně západních politiků mluví hlavně o skončení války – a skoro to vypadá, že vskutku děj se co děj. Pro co nejrychlejší příměří už se vyslovili německý kancléř Scholz, francouzský prezident Macron a italský premiér Draghi.
Čtěte také
Ostatně když po stažení ruských vojsk z Kyjevské a Černihyvské oblasti Británie a Spojené Státy začaly docela vážně mluvit o možném vojenském vítězství Ukrajiny, Berlín, Paříž i Řím se odmlčely. Tam se sice neustále opakují, že v této válce nesmí zvítězit Putin, ale problém je v tom, jak definovat jeho porážku. Podle právě zmíněných politiků bychom se měli spokojit s tím, že Ukrajina si zachovala nezávislost a její metropole nepadla. Jenže postačí to?
Velký rozruch v této otázce způsobil nestor světové politiky Henry Kissinger. Tento patriarcha „realistické školy“ americké zahraniční politiky se rovněž vyslovil pro co nejrychlejší zastavení konfliktu a příměří, které by předpokládalo, že ruská vojska, budou stažena za hranice z 24. února. V Kyjevě přirozeně sklidil bouři nevole – tvrdý postup proti Rusům totiž podporuje 82 procent Ukrajinců.
Slovo do pranice pronesl v neděli pro francouzskou televizi ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Ten upozornil, že obsazení celé Doněcké a Luhanské oblasti je pro Rusko „podmínka, o které se nediskutuje“. Ostatní regiony Ukrajiny prý mají o své budoucnosti rozhodnout samy. Jak si to představuje v reálu, ovšem ani nenaznačil. Zádrhel je v tom, že u ruských politiků nesmíme spoléhat na to, co říkají – podstatné je, co udělají. A to je ve hvězdách.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.