Lída Rakušanová: Trpká bilance zločinů komunismu
Zatímco odčinit – pozdě, ale přece – alespoň ty nejvíc donebevolající křivdy komunismu se české společnosti přece jen daří, potrestat viníky, politicky odpovědné za desetiletí totalitního marastu, jsme za posledních 35 let nestihli ani náhodou. Výjimkou z tohoto pravidla je snad jen Miroslav Štěpán, tajemník Městského výboru KSČ v Praze, který byl odsouzen v roce 1990 za zneužívání pravomoci při demonstracích na 2,5 roku a odseděl si 11 měsíců.
Soudruzi na vrcholu mocenské pyramidy, a to včetně generálního tajemníka UV KSČ Miloše Jakeše, obžalovaného z vlastizrady, byli po letech soudních sporů zproštěni obžaloby – a až do své smrti si v klidu užívali důchod.
Čtěte také
A pokud ještě žijí, jako bývalý federální ministr vnitra František Kincl, nebo tajemník UV KSČ Jan Fojtík, unikají světské spravedlnosti díky lékařským posudkům, že nejsou duševně zdraví. Jeden z posledních obžalovaných komunistických prominentů zemřel loni v létě. Jmenoval se Vratislav Vajnar, od roku 1983 do roku 1988 byl ministrem vnitra a dožil se 92 let.
Všichni tři byli přitom obžalováni v souvislosti se zvlášť závažnými trestnými činy: kvůli střelbě do lidí, prchajících přes česko-západoněmeckou a československo-rakouskou hranici za svobodou.
Jako nejvyšší nadřízení pohraničních složek museli vědět, co se na zadrátovaných hranicích děje. Za vraždy, ke kterým tam došlo, nesou politickou odpovědnost. A to odpovědnost za zcela konkrétní lidské životy. Vratislavu Vajnarovi kladl soud za vinu tři úmrtí a tři vážná zranění.
Porušovali i své zákony
Podle tehdejších československých zákonů byl sice nelegální přechod hranic trestným činem, ale měl svá pravidla. Střílet měli pohraničníci nejdřív do vzduchu a poté tak, aby nezpůsobili smrtelná zranění. Rovněž nesměli vstoupit na území cizího státu, kam nesměly tam dopadat ani jejich střely.
Čtěte také
To všechno se běžně porušovalo i v 80. letech, roky poté, co československá komunistická vláda podepsala Helsinské dohody a de facto se zavázala k dodržování lidských práv.
Například 18. září 1986 pronásledovala pohraniční stráž dva polské uprchlíky a omylem přitom zastřelila 200 metrů od české hranice německého houbaře. Vojáci pak zavlekli tělo na české území a teprve po týdnu ho vydali německé policii.
Soud s Vratislavem Vajnarem iniciovala „Platforma evropské paměti a svědomí“, mezinárodní instituce, koordinující zpracování totalitní minulosti v evropském měřítku. Rezignovat nehodlá.
Jejím cílem je totiž snaha postavit pachatele zločinů komunismu na roveň pachatelům zločinů nacismu. A tím dosáhnout mezinárodní ostrakizace komunismu. Téma nedořešené dodnes.
Autorka je dlouholetá komentátorka Rádia Svobodná Evropa a Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
