Libor Dvořák: Proklamativní podpora Ukrajině ze summitů EU, G7 i NATO Ukrajině válku nevyhraje
Státy ze skupiny velkých světových ekonomik G7 chtějí udržet a rozšířit sankce proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. Šéfové států a vlád zemí G7 v závěrečném prohlášení po summitu v bavorském alpském zámku Ellmau uvedli, že chtějí ve vzájemném souladu dále snižovat ruské příjmy včetně těch z prodeje zlata. Chtějí také zvážit možné stanovení cenového stropu na ruské energie.
„Budeme stát za Ukrajinou tak dlouho, dokud to bude třeba. Poskytneme jí potřebnou finanční, humanitární, vojenskou a diplomatickou podporu v její statečné obraně suverenity a územní celistvosti,“ uvedli představitelé Británie, Francie, Itálie, Japonska, Kanady, Německa a USA, jejichž země skupinu tvoří.
Čtěte také
„Budeme pokračovat v uvalování tvrdých a dlouhodobých opatření proti Rusku, abychom tuto válku pomohli ukončit,“ konstatovali státníci. „Zůstáváme pevně odhodláni dále koordinovat bezprecedentní sankce, dokud to bude třeba. Budeme postupovat jednotně v každé fázi a budeme snižovat ruské příjmy včetně těch ze zlata,“ říkají představitelé G7.
A tak dále, a tak podobně. Na zámku Elmau zkrátka a dobře zaznělo zhruba totéž, co na nedávném summitu EU, který Ukrajině alespoň udělil status kandidáta na členství v Unii. Nu, a přestože další summit, tentokrát Severoatlantické aliance v Madridu, sotva začal, už v tuto chvíli lze předpokládat, že také z tohoto fóra uslyšíme zhruba totéž, co z obou předešlých.
Větší západní vojenské angažmá
Čtěte také
Otázkou je, zda to stačí. Proklamativní podpora je jistě sympatická a přinejmenším naznačuje, že z čistě diplomatického hlediska je na tom dnešní Ukrajina jistě lépe, než bylo Československo na podzim 1938. Jenže – prezident Zelenskyj se ve svých každonočních projevech znovu a znovu dožaduje, aby Západ jeho zemi dodal těžké zbraně, a to co nejrychleji. V praxi to ovšem vypadá tak, že třeba po Spojených státech by chtěl nejméně 48 raketových komplexů různých typů.
Ve skutečnosti ale dostal čtyři systémy HIMARS a další čtyři jsou snad na spadnutí. Podobné zbraně slibují i další západní země, ale nejdřív na konci tohoto roku. Západ prostě zapomíná na to, že kdo rychle dává, dvakrát dává. Volodymyr Zelenskyj se navíc nejčerstvěji zasnil, že válka by mohla alespoň příměřím skončit ještě v závěru tohoto roku. Při západní laxnosti je ovšem naplnění podobného snu málo pravděpodobné.
Co tedy dál? Historik a publicista Alexej Kelin, který moc dobře ví, co je to současné Putinovo Rusko, v nedělním pořadu ČT Otázky Václava Moravce, několikrát zcela jasně zopakoval, že Západ musí „racionálně zvážit“, jak v ukrajinském konfliktu dál. Porozuměl jsem Alexejovi tak, že bez většího západního vojenského angažmá nic dobrého očekávat nemůžeme – především ne silnou vyjednávací pozici pro Ukrajinu, pokud ovšem na nějaká jednání vůbec dojde.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
