Libor Dvořák: Putin se snaží vtáhnout Bělorusko do války
Dění v současném Bělorusku sice zůstává poněkud ve stínu ruského vpádu na sousední Ukrajinu, ale jako spolupachatel věrolomného a velmi krutého útoku na suverénní stát se ve světových médiích v této souvislosti poměrně často vynořuje – až to diktátorovi Alexandru Lukašenkovi z mnoha důvodů zjevně není příliš příjemné, i když součinnost s Putinem nutně potřebuje.
Jak soudí analytik Evropské rady pro mezinárodní otázky Pavel Sljunkin, válka na Ukrajině přinesla Lukašenkovu režimu nečekaná pozitiva:
Čtěte také
„Dřív tu byla ostrá hranice mezi režimem a obyvatelstvem, jenže po 24. únoru letošního roku začali být i Bělorusové vnímáni jako agresoři. To velmi na jedné straně rozčarovalo část opozičně naladěných občanů a na straně druhé se Západ začal v zájmu naplnění svých čistě pragmatických cílů obracet přímo na Lukašenka se žádostí o pomoc. Sem patří třeba snaha šéfa světové organizace Antonia Gutterrese domoci se u běloruského vládce spolupráce v otázce možnosti vývozu ukrajinského obilí. S Lukašenkem je najednou počítáno málem jako se spojencem, přestože tvrdé protiopoziční represe v Bělorusku pokračují.“ Tolik Pavel Sljunkin.
Jaderné hlavice v Bělorusku
Ještě příjemnější pro Lukašenka jistě je, že za posledního čtvrt roku se významně proměnil vztah obyvatelstva k režimu: od podzimu loňského roku po letošní květen stoupla důvěra v lukašenkovský establishment o plných deset procent a zároveň se významně polarizoval vztah mezi stoupenci a odpůrci současné státní moci.
Čtěte také
Podle politologa Filipa Bikanova zafungoval „fenomén praporu“, kdy lidi začíná spojovat snaha „učinit cokoli, jen aby se země nezapletla do válečného konfliktu“. Hodně zdecimovaná občanská společnost se přirozeně proti tomuto vidění věcí rozhodně vymezuje, ale je otázka, který názor aktuálně převáží.
Při posledním setkání ruského a běloruského diktátora zazněla další znepokojivá informace: Rusko dodá Bělorusku raketové systémy Iskander, kterých se Lukašenko dožaduje už téměř 20 let, a to řady M nebo E, schopné nést jadernou hlavici ráže až 50 kilotun. Pokud by takovéto zbraně byly v Bělorusku skutečně rozmístěny, znamenalo by to velké nebezpečí pro celou Severoatlantickou alianci.
Litevský analytik Darius Antanaitis k tomu říká: „Rusko už má jaderné zbraně v Kaliningradské oblasti. Pokud se objeví i v Bělorusku, bude to znamenat, že Rusko se připravuje k velké válce s Aliancí, a tím pádem i Unií. Po prvním úderu proti EU by byl velice pravděpodobný útok Západu na Kaliningrad a záložní pozice na běloruském území by proto byly velmi žádoucí.“ To si myslí Antanaitis.
A ještě jedna poznámka: Lukašenko se až doposud snahám o případné zapojení běloruských pozemních jednotek do konfliktu úspěšně bránil. Otázkou je, jak dlouho mu to ještě vydrží, když suverenita jeho země se s postupem času neúprosně vytrácí.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
