Libor Dvořák: Rusko vyjde z války s pošramocenou reputací i vojenskými silami
Zejména američtí specialisté vytrvale upozorňují na nesoulad ruských přání a tužeb a možností je naplnit. George Barros ze známého Ústavu pro studium války připomíná, že takové kroky jako je rozdávaní ruských osobních dokladů v Chersonu, připojení Záporožské jaderné elektrárny k ruské energetické síti či přesun ruských učitelů na Ukrajinu svědčí o tom, že „Rusko plánuje nejen stálou vojenskou přítomnost v zemi, ale připravuje se na anexi těchto území“.
Alexandr Crowther z washingtonského Centra analýzy evropské politiky také zdůrazňuje, že strategickým úmyslem Kremlu je „ovládnout celou Ukrajinu“. Rusové to zřejmě hodlají dělat postupně, protože původní záměr zmocnit se rovnou celé země jednoduše nevyšel. Rusko však velmi rychle narazí na nedostatek živé síly, kombinovaný s nedostatkem střeliva a bojové techniky.
Čtěte také
Podle Alexandra Crowthera je – pokud jde o čistě materiální stránku – Ukrajina už dnes ve výhodě. Napadená země dostává zbraně z celého světa, kdežto Rusko ne. A je zcela evidentní, že Rusku dojde vojenský materiál jednoduše dřív než Severoatlantické alianci.
Již citovaný George Barros k tomu dodává, že Rusko „není schopno nasazovat do bojů skutečně efektivní počty kvalitních a dobře vycvičených vojáků“. Tomu koneckonců odpovídá i současná taktika ruských vojsk na Ukrajině.
Podle svědectví nejmenovaného důstojníka Ukrajinské bezpečnostní služby SBU postupují dnes Rusové uvážlivěji než při úvodních snahách o dosažení rychlého pádu Kyjeva na počátku války a počínají si v zásadě tak, že jakmile obsadí jednu lokalitu, vrhnou co největší množství lidí i techniky na ovládnutí dalšího cíle.
Pochroumané Rusko
To ovšem zcela zjevně nepůjde donekonečna. Přičteme-li k řečenému zcela nesporné úspěchy nasazení amerických salvových raketometů HIMARS, které v poslední době ničí jeden ruský týlový muniční sklad za druhým, ruská úloha v tomto konfliktu je daleko těžší a komplikovanější, než agresor původně předpokládal a opotřebení válkou bude nakonec na ruské straně větší než na ukrajinské.
Na druhé straně nelze podceňovat mohutnost ruských arsenálů ještě ze sovětské epochy. Jde sice o zbraně zastaralé a málo přesné, ale s dostatečnou ničivou silou, násobenou navíc ruskou tendencí zasahovat na straně protivníka prakticky cokoli a uplatňovat taktiku spálené země.
Výsledek této války je samozřejmě ve hvězdách, ale už dnes je jasné, že Rusko z ní vyjde nejen s beznadějně pošramocenou politickou reputací, ale také se značnými ranami čistě vojenské povahy.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Související
-
Petráš z Univerzity obrany: Rusko na Ukrajině vede opotřebovávací válku. Nezvítězí ani jedna strana
„Nevidím moment, který by měl zvrátit vývoj této války tak, že by jedna strana totálně zvítězila. Spíše se bude jednat o nějaký kompromis,“ míní Zdeněk Petráš.
-
Karel Barták: NATO tentokrát jasně říká Rusku, že je připraveno
„Strašlivá ruská krutost způsobuje nesmírné utrpení, masové přesuny obyvatelstva, postihuje především ženy a děti. Rusko nese plnou odpovědnost za tuto katastrofu.“
-
Adam Černý: Nebezpečí hrozí, až Rusko včlení ukrajinské separatistické republiky do svého území
Dnes výjimečně zasedá ruská Státní duma. „Je to naprosto neobvyklé a jsou dvě možná vysvětlení,“ uvažuje v pořadu Jak to vidí… komentátor Adam Černý.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka