Libor Dvořák: Mohou raketomety HIMARS zásadně změnit poměr sil mezi Ukrajinou a Ruskem?

30. červenec 2022

Spojené státy oznámily, že Ukrajině poskytnou další vojenskou pomoc v hodnotě 270 milionů dolarů. Tyto prostředky jsou určeny na dodávku dalších čtyř salvových raketometů HIMARS a také na stovky průzkumných i bojových dronů.

Právě sofistikované těžké zbraňové systémy, jak americké, tak západoevropské provenience, pomáhají Ukrajině udržovat přibližnou rovnováhu sil mezi ruskými a ukrajinskými vojsky a mohly by být rozhodující v chystané, či možná už začínající ukrajinské protiofenzívě – jejím smyslem by mělo být hlavně osvobození Chersonu.

Čtěte také

Raketomety HIMARS se bez ohledu na to, jak válka skončí, stanou jejím symbolem a mýtem. Zbraň, fungující podle elementárního návodu „udeř a zmiz“, prokazatelně posloužila především při likvidaci týlových ruských skladů munice a ukrajinští důstojníci jsou přesvědčeni, že jsou to právě HIMARSy, které se v posledních týdnech postaraly o zeslabení ruské těžké dělostřelecké a raketové palby zhruba na polovinu.

Za zmínku jistě stojí i fakt, že pro dosažení stejného palebného efektu musí na jeden vypálený projektil systému HIMARS zastaralé ruské Grady vystřelit nejméně 20 nábojů.

Nemůžeš-li protivníka porazit, musíš se s ním dohodnout

Čtěte také

Problémem je zatím dost nízký počet velmi účinných amerických raketometů: i s novou dodávkou bude ukrajinská armáda mít těchto zbraňových systémů šestnáct – a to je jednoduše málo. Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov přitom nedávno prohlásil, že pro účely obrany by jich země potřebovala nejméně 50 a v případě rozhodující ofenzívy dokonce 100. Jak se ale zdá, ani USA, ani další západní země, které nefungují v režimu válečné ekonomiky, takovéto počty těžkých zbraní prostě nejsou schopné dodat.

O onu rozhodující ofenzívu přitom Ukrajina viditelně stojí. Už před pár týdny o ní mluvil sám prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho vojenský poradce Mychajlo Podoljak je dokonce toho názoru, že představitelé jeho země nemůžou s Rusy k jednacímu stolu usednout dřív, než dosáhnou jasného vojenského triumfu – to je dost odvážná vize.

Čtěte také

Jak se totiž zdá, o úspěchu jedné nebo druhé strany nakonec nerozhodnou těžké zbraně či chtění vysokých vojenských a politických představitelů, ale mnoho jiných okolností. Skotský historik Nial Ferguson, působící v USA, v rozhovoru pro německý Die Welt konstatoval, že čím déle tato válka trvá, tím těžší bude ji ukončit. „Čas bohužel pracuje v Putinův prospěch,“ říká Ferguson a připomíná, že čím bude ukrajinská ekonomika zdevastovanější, tím bude šance Kyjeva na konečný triumf menší.

Libor Dvořák

Z těžkých omylů přitom historik viní amerického prezidenta Bidena, který si myslel, že čím bude válka delší, tím to pro Putina bude svízelnější. Jenže to se nepotvrdilo, soudí Ferguson. Válku prý bylo třeba ukončit, když se Rusům v bojích nevedlo. Tento okamžik je ovšem pryč.

V konečném účtování bude zřejmě platit stará osvědčená zásada „nemůžeš-li protivníka porazit, musíš se s ním dohodnout“. Uvidíme, nakolik to bude platit v rusko-ukrajinském konfliktu.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio