Libor Dvořák: Prezident Putin ví, že Západ se ho docela jednoduše bojí
Když 24. února začínala Putinova válka na Ukrajině, byl ruský sociolog Grigorij Judin jedním z prvních ruských občanů, který šel proti vpádu své země na Ukrajinu otevřeně protestovat do moskevských ulic – i když věděl, jak je to nebezpečné. Skončil za mřížemi a pak v nemocnici. Přesto i nadále zůstává v Rusku a uvažuje o širších souvislostech této války, včetně odpovědnosti západního světa za její vznik.
V článku pro Neue Zürcher Zeitung Judin minimálně část odpovědnosti za zrod tohoto válečného požáru přičítá právě Západu a jeho vůdcům. Jde především o ty politiky, kteří si sice žádnou válku nepřáli, ale bohužel se dál tvářili tak, že s kremelským režimem je přece možné „normálně obchodovat“.
Čtěte také
Podle pana Judina si stačí připomenout, jak uvažují třeba Gerhard Schröder, Francois Fillon či Karin Kneiselová. Tito lidé rozhodně nejsou žádní krvelační vrahouni a nikdo z nich si nepřeje, aby Ukrajinci strádali. Oni si jen chtějí dobře žít a mít od všeho a všech svatý pokoj. Oni chtějí, aby válka co nejrychleji skončila a vrátil se „běžný život“ – takový, ve kterém se dají nasekat velmi obstojné peníze a přitom zůstat váženým člověkem.
Západ vzorem
Sociolog Judin připomíná, že Vladimir Putin až příliš dobře pochopil, jak funguje současný svět, poznal jeho slabá místa i všemocné páky, kterými se vše tak snadno usměrňuje. V Rusku samotném vybudoval radikální variantu moderního neoliberálního kapitalismu, kde vše řídí lačnost a nejvyšší mírou zdaru je osobní prospěch. Příkladem mu podle Judina byl Západ.
Čtěte také
Putin se přitom nevynořil zničehonic ze sibiřské tajgy. Když si uvědomil, co okolnímu světu vládne, zkorumpoval politiky z desítek zemí, které kooptoval do správních rad ruských státních podniků a zcela bezostyšně se s nimi dělil o peníze včetně těch vskutku krvavých, je mu v tuto chvíli jasné, že dnes má pádný důvod tyto lidi považovat za slabochy. Velmi rychle porozuměl také další pravdě, kterou si osvojili vládci tohoto světa: „Když se něco nedá koupit za peníze, znamená to, že jsme těch peněz nabídli málo…“
Vlastní zisky
Podle Judina se v četných velmi mocných západních kruzích o válce na Ukrajině v podstatě nemluví. Zato jako červený hadr býka dráždí sankce, které tyto lidi nutí vlastníma rukama omezovat své zisky na ruském trhu. A zatímco v amerických a britských společnostech se tato nespokojenost tutlá, v Německu a zejména ve Francii řada lidí zcela otevřeně mluví o tom, že nechápou, co mají společného s válkou na Ukrajině a proč by kvůli ní měli přicházet o své peníze.
V této atmosféře, do které ruský prezident velmi dobře vidí, pak Putin mohl před zástupci Státní dumy ve čtvrtek pronést i tato slova: „Tohle na Ukrajině ještě nic nebylo. Jestli chce NATO s námi bojovat přímo, ať to zkusí, oni jsou ale ochotni válčit nanejvýš do posledního Ukrajince!“ Ruský prezident zkrátka dobře ví, že Západ se ho docela jednoduše bojí.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Související
-
Libor Dvořák: Putin se snaží vtáhnout Bělorusko do války
Dění v současném Bělorusku zůstává poněkud ve stínu ruského vpádu na sousední Ukrajinu.
-
Finančník Browder: Putin je nejbohatší člověk na světě. Jeho režim stojí a padá na krádežích peněz
„Když bych dnes měl něco udělat jinak, nešel bych do Ruska. Myslel jsem, že se bude normalizovat, ne že se promění v totalitní klepto-fašistický režim,“ přiznává finančník.
-
Putin se nikdy nezmění. Vždy to bude agresor, vždy bude vydírat, uvažuje starosta a poslanec Kolář
Jsou územní ústupky Rusku ze strany Ukrajiny zcela vyloučeny, nebo by mohly odblokovat mírová jednání? Debatují Ondřej Kolář (TOP 09) a Cyril Svoboda.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.