Legendární boxer Vilda Jakš měl bojovné srdce, rychlé nohy – a strach z létání

Rodák z Bratčic u Brna dokonce v roce 1935 sahal po titulu profesionálního mistra světa ve střední váze. Jakšova bojovná nátura jej za války po velmi složité cestě přes Balkán a Blízký Východ zavedla do řad britského Královského letectva, což se mu stalo osudným.

Čtěte také

Olympijské Portréty: Bohumil Němeček byl tvrdý, zarputilý a odolný. Ideální boxer

Jakš patřil mezi první letce, kteří se od září 1940 podíleli na bombardovací ofenzívě. Dokonce si vysloužil válečný kříž, v červenci 1941 ale s létáním i kvůli zranění skončil a stal se z něj zbrojní instruktor. V létě 1943 se přihlásil zpátky do aktivní služby. Dne 21. srpna 1943 ale posádku jeho bombardéru Liberator nad Biskajským zálivem překvapila skupina německých dálkových stíhaček Messerschmitt Bf 110.

Proti nim neměl osamocený Liberator šanci. V chladných vodách Atlantiku se tak uzavřel život muže, který v dobách své slávy dokázal naplno vychutnávat život. „Vilda byl veselý chlapík s povahou bonvivána. Ve třicátých letech byl v Praze celebrita,“ vzpomínal Ivan Hodáč, bratr herečky Nataši Gollové.

Čtěte také

Legendární závodník Fangio. Politici mu pomáhali k závodním vozům, unesli ho kubánští revolucionáři

Krátce před válkou třeba Jakš chodil se slavnou maďarskou herečkou Käthy Nagyovou, v té době usazenou ve Francii, která ho údajně marně lákala k sobě na Riviéru, on dal ale přednost službě v RAF.

28 utkání bez porážky

Narozen 25. dubna 1910, dával Vilém „Vilda“ Jakš už jako školák přednost boxu v bratčické sokolovně a poté, co v patnácti letech po smrti otce přišel ke strýci do Prahy, zápasil za nuselský klub Český lev. Na jaře 1932 přestoupil mezi profesionály a v letech 1933 až 1936 byl mistrem Československa ve střední váze.

Čtěte také

Ženy tří republik: Eliška Junková, československá automobilová závodnice

V květnu 1935 se po těžce vybojovaném vítězství nad Španělem Alvarem Santosem postavil mistru světa Marcelu Thilovi v jeho domovské Paříži, v předposledním 14. kole ale raději hodil Jakšův manažer do ringu ručník a ukončil tak neuvěřitelnou šňůru 28 utkání bez porážky.

Životem Vildy Jakše se o půl století později velmi volně inspiroval režisér Jaroslav Soukup při natáčení mimořádně úspěšného filmu Pěsti ve tmě.

Život Vildy Jakše připomenou v Portrétech Martina Sedláková a David Hertl. Zamyslí se nad některými málo známými kapitolami z jeho života, například nad skutečnými důvody jeho strachu z létání, a dojde i na unikátní archivní záznam téměř 90 let starého přímého přenosu z Paříže ze souboje o mistrovský titul.