Olympijské Portréty: Dorando Pietri, maratonec, který prohrál a stal se vítězem
Téměř ve všech velkých publikacích o historii olympijského sportu lze narazit na legendární fotku z 24. července 1908. Italský maratonský běžec Dorando Pietri dobíhá do cíle olympijského maratonu v Londýně, padá, a s pomocí okolostojících lidí nakonec protne cílovou pásku. Nejen o této události hovoří v Portrétech historik Jan Adamec.
Ikoničnost záběru byla způsobena tím, že celá událost byla zachycena i na filmový pás. Londýnské olympijské hry v roce 1908 byly „mediálně pokryty“ zástupci mnoha novin z celého světa, kteří byli očitými svědky této události – a co víc, všechno se odehrálo ve městě, které bylo na počátku 20. století pomyslným „středem světa“.
Čtěte také
Přidáme-li k tomu skutečnost, že se rodil do té doby neznámý fenomén masového sledování vrcholového sportu, bylo jasné, že událost bude zaznamenána v celém světě. A byla.
Dorando Pietri přijel na olympiádu do Londýna z Itálie jako favorit, doma a v dalších evropských zemích vyhrával od roku 1905 jeden běžecký závod za druhým. Londýnský olympijský běh od 39. kilometru vedl, ale těsně před cílem přišla krize. Když vběhl na stadion, byl už na hranici kolapsu. Několikrát upadl a znovu se zvedl, ale pomohli mu až přihlížející.
Pohřben v černé košili
Proti tomu protestoval druhý v pořadí, Američan Johnny Hayes. Pořadatelé nejprve Pietriho vyhlásili jako vítěze, později ale výsledek odvolali, Pietriho kvůli přijetí cizí pomoci diskvalifikovali a vítězem prohlásili Hayese – to vše za přihlížení královny Alexandry. Pro ni, a nejen pro ni, také pro většinu Britů, byl ale „vítězem“ Pietri. I proto mu královna věnovala vlastní pohár.
Čtěte také
Podle legendy měl být jedním z těch, kteří Pietrimu pomohli do cíle, spisovatel Arthur Conan Doyle, velký příznivec olympijského hnutí. Pravda je taková, že Doyle seděl na tribuně a o den později celou událost detailně popsal v novinách. Inicioval ale finanční sbírku na pomoc Pietrimu, která vynesla více než 300 liber (v té době zhruba roční příjem nadprůměrně placeného úředníka ve Velké Británii).
Pietri se po londýnské olympiádě profesionalizoval a několik let závodil za peníze po celém světě, zejména v USA. Domů do Itálie se vrátil před první světovou válkou, pořídil si hotel, který ale během válečných let zkrachoval.
Čtěte také
Odstěhoval se proto do San Rema a s bratrem provozovali autoopravnu spojenou s půjčovnou aut a autodopravou.
Ve 20. letech se Pietri zapletl s italskými fašisty. Byl členem fašistické strany a účastnil se několika nezákonných násilných akcí proti odpůrcům fašistů. Zemřel v únoru 1942 v nevysokém věku 56 let a podle posledního přání byl pohřben v černé košili, symbolu italských fašistů.
Související
-
Olympijské Portréty: Eliška Misáková, jediná nositelka olympijské medaile in memoriam
Příběh talentované gymnastky Elišky Misákové, která zemřela v průběhu letních olympijských her v Londýně v létě 1948, se v Československu dlouhá léta nepřipomínal.
-
Olympijské Portréty: Šéf olympijského výboru Samaranch byl mimořádně úspěšný i kontroverzní
Více než dvacet let byl v čele Mezinárodního olympijského výboru Španěl Juan Antonino Samaranch. Z nevýznamné organizace udělal bohatou a úspěšnou instituci.
-
Politika a olympiáda: OH v Moskvě a Los Angeles. Když vy nám bojkot, tak my vám taky
Mezi olympijské hry, které zásadně poznamenala politika, patří rozhodně letní hry v Moskvě v roce 1980 a v Los Angeles v roce 1984. Obě olympiády byly provázeny bojkotem.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.