Politika a sport: Mohl hokejista Bóža Modrý vyhrát svůj zápas s komunisty?
Bóža Modrý – tak fandové hokeje říkali hokejistovi-brankáři Bohumilu Modrému (1916–1963). Jeho popularita byla mimořádná. Hokej totiž k Česku tak nějak patří.
Sportovní celebrity pak nejsou žádnou novinkou současnosti, ale najdete je třeba už po 2. světové válce, tehdy totiž Bohumil Modrý Československo reprezentoval. Jeho kariéra pak ale vzala za své, dokonce se dostal do komunistického kriminálu, ale celý jeho příběh je víc než podivný.
Na místě, které se stalo základem obžaloby, vůbec nebyl, takže ani inkriminované výroky neřekl. Mohlo by se zdát, že odsouzení bylo nemožné, ovšem skutečnost byla jiná. Hokejista Bohumil Modrý tak musel hrát svůj další zápas – značně nerovný a sportovní terminologií „unfair“.
Hokejisté se v roce 1949 vraceli z úspěšného Mistrovství světa ve Švédsku za nadšených ovací fanoušků. Vítal je i komunistický ministr Václav Kopecký.
Tehdy jim řekl: „Drazí přátelé, milí kamarádi. Chci vás ujistit, že celý náš národ, pracující lidé, dělníci, všechna mládež sledovali s nebývalým napětím vaše zápolení na ledě a zahrnou vás vděčnou láskou za váš světový úspěch.“ Mohl to být i jistý slib od politika, ale jak říká dětská říkanka „Sliby se slibují, blázni se radují“.
Byli jsme dobří
Fantastický výkon československého hokejového mužstva ale nebyl ojedinělý, jak konstatuje host pořadu historik Jan Kalous.
„Po 2. světové válce nám hokejový tým záviděl celý svět. Naši hokejisté dokázali dvakrát vyhrát mistrovství světa – 1947 a 1949. Dokázali vyhrát a konkurovat i neporazitelným Kanaďanům.“
Čtěte také
Fantastický výkon československého hokejového mužstva ale nebyl ojedinělý, jak konstatuje host pořadu historik Jan Kalous.
„Po 2. světové válce nám hokejový tým záviděl celý svět. Naši hokejisté dokázali dvakrát vyhrát mistrovství světa – 1947 a 1949. Dokázali vyhrát a konkurovat i neporazitelným Kanaďanům.“
Socialistický sportovec
Ovšem mezi těmito dvěma mistrovstvími světa v hokeji se zásadně změnila situace v Československu: proběhl únorový převrat 1948 a komunisté ovládli zemi. A to doslova, protože se to týkalo také sportu.
„Ideálem se stával socialistický člověk, socialistický sportovec. Ve vedení sportovních svazů se začali objevovat prověřené ,kádry´. Tato situace donutila některé sportovce emigrovat – třeba hokejistu a tenistu Drobného či krasobruslařku Áju Vrzáňovou,“ vysvětluje Kalous.
Bohumil Modrý chtěl využít slibu ministra Kopeckého, takže chtěl využít nabídku na hostování v zaoceánském hokejovém světě. Ale dozvěděl se, že nikam nepojede. Následovalo hokejistovo rozhodnutí, že s hokejem končí, a že se chce vrátit ke svému původnímu povolání stavebního inženýra.
Mohlo by se zdát, že tím jeho příběh končí, ale on teprve začínal: Hokejisté měli odjet na vrchol sezóny, na šampionát do Velké Británie. Celá příprava byla ale zvláštní a ani nikam nejeli. Záminka se našla – týkala se víz pro československé reportéry. Pro hokejisty to byla těžká rána, celou situaci šli zapít do pražského hostince, kde si nebrali servítky. Jejich kritická slova směrem ke komunistům byla jadrná.
15letý trest?
Následovalo udání aktivní občankou Annou Kalvodovou, přijeli estébáci a zatýkali. To bylo v sobotu 11. března 1950. Bohumil Modrý byl také zatčený, ale až 24. března. Přestože v hostinci nebyl, takže ani nic tvrdit nemohl, ale stačilo, že byl slavným a populárním sportovcem.
Čtěte také
Politicky vykonstruovaný proces pak dokonce dostal název Modrý a spol., hrozil mu dokonce trest smrti. Absurdní situace, které ilustruje tehdejší dobu. Rozsudek – o kterém se nerozhodovalo v soudní síni, ale v bezpečnostní komisi komunistů – byl na 15 let tvrdého vězení v Jáchymově, kde vězni těžili uran.
Bohumil Modrý se z věznice dostal na jaře roku 1955, po dalších osmi letech ale, ve věku 46 let, vážně onemocněl a následně zemřel.
Na otázku, jestli mohl hokejista Bóža Modrý vyhrát svůj zápas s komunisty, Jan Kalous odpovídá: „Nemohl, totalitní režim tohoto hokejového džentlmena podvedl a nakonec ho profesně zničil. Jeho případ je jasným důkazem zásahu komunistického režimu do celé společnosti, včetně sportu. Nikdo z těch, kdo se angažovali na straně státu, potrestán nebyl.“
Celý pořad Ivany Chmel Denčevové si poslechněte v audiozáznamu.
V další části si poslechněte rozhlasové medailony zapomenutých československých sportovců, kteří skončili v exilu: atleta, skokana do výšky Josefa Krybuse a leteckého akrobata Ldislava Bezáka.
Související
-
Góly pro mě byly vždycky více než nahrávky, přiznává hokejista Dominik Kubalík
Olympijský podcast Radiožurnálu s hokejovým útočníkem Dominikem Kubalíkem a kondičním trenérem Martinem Výborným nejen o světlých a stinných stránkách NHL.
-
Zrádce v československé armádě na prahu války. Edmund Kalmár dodával informace nacistům
Je možné, že by byl v československé armádě na prahu druhé světové války spolupracovník nacistů? Nad tím se zamýšlí další díl pořadu Jak to bylo doopravdy.
-
Vymazal Milan Kundera desetiletí své tvorby i života?
12. července 2023 zemřel světově proslulý spisovatel Milan Kundera. Autor románů Nesnesitelná lehkost bytí nebo Žert žil od poloviny 70. let ve Francii.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.