Politika a olympiáda: OH 1936 – Hry pod vlivem nacismu

Čtěte také

Byly olympijské hry v Berlíně pro československé sportovce svátkem aneb Hry pod hákovým křížem

Jedny takové kontroverzní hry se konaly v roce 1936 v nacistickém Německu. Provázela je dokonalá organizace, první televizní kamery, nový stadion pro 100 tisíc diváků, ale také teorie o nadřazenosti árijské rasy, diskriminace sportovců židovského původu a propagace nacismu a Třetí říše.

O pořádání her v Berlíně se rozhodlo ještě za Výmarské republiky. Po nástupu nacistů k moci sice některé země protestovaly, ale olympiáda už ve Třetí říši zůstala. Do Berlína přijely skoro čtyři tisíce sportovců ze 40 zemí. Byla to největší meziválečná olympiáda plná doprovodných akcí.

Nadřazenost árijské rasy narušil Američan Jesse Owens

V Německu už téměř rok platily norimberské zákony o říšském občanství a na ochranu německé krve a cti. Podle profesora Marka Waice z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy byli sportovci židovského původu z německých hřišť a tělocvičen vyloučeni už v roce 1933. Židé v ostatních reprezentacích startovat mohli.

Čtěte také

Oliver Hilmes: Berlín 1936. Šestnáct srpnových dnů

Olympijské hry v Berlíně zahájil vůdce Adolf Hitler 1. srpna a měly potvrdit nadřazenost árijské rasy. Tu narušil černý atlet ze Spojených států Jesse Owens. K nelibosti nacistických špiček získal čtyři zlaté medaile a také sympatie berlínského publika.

Ani československá reprezentace nedopadla špatně. Zlato získal gymnasta Alois Hudec. O další dvě zlaté se postarali kanoisté Zdeněk Škrland a Václav Mottl na desetikilometrové trati a Vladimír Syrovátka s Janem Brzákem na kilometru. Další československé medaile byly stříbrné, opět z kanoistiky, ze vzpírání, sportovní gymnastiky a dvě ze zápasu.

Přímý televizní přenos sledovali na Děčínském Sněžníku tři diváci

Olympiáda ve Třetí říši měla jedno technické prvenství. Přenášela ji televize. Signál z Berlína se podařilo zachytit i v Československu. Profesor elektrotechnické školy v Podmoklech, které jsou dnes součástí Děčína, Matthias Färber uskutečnil svůj vědecký pokus na věži na Děčínském Sněžníku. Mimochodem byl to jeden z prvních rozhlasových koncesionářů s číslem 29.

Vybavení profesora Färbera|foto:Státní okresní archiv Děčín

S vynesením těžkého vybavení na věž mu pomohli další dva muži. V Československu tedy byli tři televizní diváci, kteří sledovali přímý přenos z olympijských her v Berlíně. Také televizní prvenství na olympiádě nacistům pomáhalo odvést pozornost německé i světové veřejnosti od pravé podstaty jejich režimu.

Profesor Färber se původně měl podílet na budování československé televizní sítě, jeho národnost mu to znemožnila. Jako odborník po válce zůstal a pracoval ve vojenském průmyslu. Dostal ale výpověď. Podle děčínského historika Jana Němce dožíval vědec se svou partnerkou v nuzných poměrech a na černo opravoval známým po Děčíně rádia.

Olympijský stadion v Berlíně|foto:Kamila Schusterová, Český rozhlas

Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu, vysíláme v repríze z května 2024.