Politika a olympiáda: OH 1936 – Hry pod vlivem nacismu
Olympijská myšlenka se opírá o tři hodnoty. O úsilí o dokonalost ve sportovním i osobním životě, o posilování přátelství mezi jednotlivci i národy a o úctu k pravidlům fair play a k sobě i k druhým. Ne vždy se ale daří držet těchto principů. Zvlášť když se olympiáda pořádá ve státě, kde vládne totalitní režim.
Čtěte také
Jedny takové kontroverzní hry se konaly v roce 1936 v nacistickém Německu. Provázela je dokonalá organizace, první televizní kamery, nový stadion pro 100 tisíc diváků, ale také teorie o nadřazenosti árijské rasy, diskriminace sportovců židovského původu a propagace nacismu a Třetí říše.
O pořádání her v Berlíně se rozhodlo ještě za Výmarské republiky. Po nástupu nacistů k moci sice některé země protestovaly, ale olympiáda už ve Třetí říši zůstala. Do Berlína přijely skoro čtyři tisíce sportovců ze 40 zemí. Byla to největší meziválečná olympiáda plná doprovodných akcí.
Nadřazenost árijské rasy narušil Američan Jesse Owens
V Německu už téměř rok platily norimberské zákony o říšském občanství a na ochranu německé krve a cti. Podle profesora Marka Waice z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy byli sportovci židovského původu z německých hřišť a tělocvičen vyloučeni už v roce 1933. Židé v ostatních reprezentacích startovat mohli.
Čtěte také
Olympijské hry v Berlíně zahájil vůdce Adolf Hitler 1. srpna a měly potvrdit nadřazenost árijské rasy. Tu narušil černý atlet ze Spojených států Jesse Owens. K nelibosti nacistických špiček získal čtyři zlaté medaile a také sympatie berlínského publika.
Ani československá reprezentace nedopadla špatně. Zlato získal gymnasta Alois Hudec. O další dvě zlaté se postarali kanoisté Zdeněk Škrland a Václav Mottl na desetikilometrové trati a Vladimír Syrovátka s Janem Brzákem na kilometru. Další československé medaile byly stříbrné, opět z kanoistiky, ze vzpírání, sportovní gymnastiky a dvě ze zápasu.
Přímý televizní přenos sledovali na Děčínském Sněžníku tři diváci
Olympiáda ve Třetí říši měla jedno technické prvenství. Přenášela ji televize. Signál z Berlína se podařilo zachytit i v Československu. Profesor elektrotechnické školy v Podmoklech, které jsou dnes součástí Děčína, Matthias Färber uskutečnil svůj vědecký pokus na věži na Děčínském Sněžníku. Mimochodem byl to jeden z prvních rozhlasových koncesionářů s číslem 29.
S vynesením těžkého vybavení na věž mu pomohli další dva muži. V Československu tedy byli tři televizní diváci, kteří sledovali přímý přenos z olympijských her v Berlíně. Také televizní prvenství na olympiádě nacistům pomáhalo odvést pozornost německé i světové veřejnosti od pravé podstaty jejich režimu.
Profesor Färber se původně měl podílet na budování československé televizní sítě, jeho národnost mu to znemožnila. Jako odborník po válce zůstal a pracoval ve vojenském průmyslu. Dostal ale výpověď. Podle děčínského historika Jana Němce dožíval vědec se svou partnerkou v nuzných poměrech a na černo opravoval známým po Děčíně rádia.
Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu, vysíláme v repríze z května 2024.
Související
-
Fotbalový šampionát jako Hitlerova olympiáda? Britský ministr...
Případ otravy otce a dcery Skripalových, kteří se podle informací BBC stále nacházejí v kritickém stavu, z britské politické scény i nadále nemizí. A vášnivě se o n...
-
Příběh prvorepublikové atletky Zdeny Koubkové, která se stala mužem
Ženský sport v období první republiky byl do jisté míry na okraji zájmu společnosti, stejně jako tomu bylo v dalších státech. Ženy se přece měly zabývat jinou prací.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
