Politika a olympiáda: OH v Moskvě a Los Angeles. Když vy nám bojkot, tak my vám taky

25. květen 2024

Mezi olympijské hry, které zásadním způsobem poznamenala politika, patří rozhodně letní hry v Moskvě v roce 1980 a v Los Angeles v roce 1984. Obě olympiády byly provázeny masivním bojkotem.

Na začátku toho prvního stála sovětská invaze do Afghánistánu. Na konci roku 1979 do této země vtrhli příslušníci speciálních sovětských jednotek, aby rámci Operace bouře 333 svrhli vládu prezidenta Amína, který nejevil požadovanou ochotu naslouchat sovětskému diktátu.

Čtěte také

Na jeho místo Sověti dosadili svého člověka Babraka Karmala. Zahájili tak 9 let trvající krvavou válku, které stála mnoho lidských životů jak vojáků, tak civilistů.

Spojené státy na invazi SSSR do Afghánistánu zareagovaly vyhlášením embarga na dovoz obilí a pokročilých technologií do SSSR a zároveň oznámily, že nepošlou své sportovce na olympiádu do Moskvy. Americký prezident Carter vyzval země svobodného světa, ať se k bojkotu olympiády přidají.

Hry nevhodné kvůli smogu

Některé se přidaly, z jiných zemí sportovci přijeli, nesoutěžili však pod vlajkou své země, ale pod olympijskou zástavou. Pro Sovětský svaz to jistě bylo zklamání. Vždyť moskevská olympiáda byla první olympiádou v socialistickém bloku a její pořadatelé ji chtěli využít jako výkladní skříň socialismu. Ani to však nebylo dostatečným důvodem pro odchod z Afghánistánu.

Čtěte také

Místo toho se vůdci Sovětského svazu rozhodli, že Američanům jejich bojkot oplatí. Příležitost se naskytla hned při dalších letních hrách. Měly se konat v americkém Los Angeles v roce 1984. K bojkotu bylo ovšem potřeba najít záminku. Sověti proto rozjeli kampaň, že LA je pro hry nevhodné kvůli smogu.

Kritizovali také komerční využití amerických her, a nakonec přišli s tím, že sportovci ze socialistických zemí by v USA nebyli v bezpečí. Prý jsou zde organizace, které plánují sportovce napadat. Jako záminka pro takové tvrzení Sovětům dobře posloužila zejména okrajová organizace Zrušte Sověty, kterou založili uprchlíci ze zemí Sovětského svazu. Ve skutečnosti samozřejmě žádné reálné nebezpečí sportovcům nehrozilo.

Které země se bojkotů účastnily, co to přineslo sportovcům, jak hladké bylo rozhodování Sovětského svazu bojkotovat olympiádu v USA a jakou roli v tom hrál předseda československého olympijského výboru, to všechno si můžete poslechnout v další Historii Plus. Hovoří historici František Kolář z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy a Tomáš Masař z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.