Politika a olympiáda: OH v Moskvě a Los Angeles. Když vy nám bojkot, tak my vám taky

Na začátku toho prvního stála sovětská invaze do Afghánistánu. Na konci roku 1979 do této země vtrhli příslušníci speciálních sovětských jednotek, aby rámci Operace bouře 333 svrhli vládu prezidenta Amína, který nejevil požadovanou ochotu naslouchat sovětskému diktátu.

Čtěte také

Politika a olympiáda: OH 1972 – Teroristický útok proti izraelské výpravě

Na jeho místo Sověti dosadili svého člověka Babraka Karmala. Zahájili tak 9 let trvající krvavou válku, které stála mnoho lidských životů jak vojáků, tak civilistů.

Spojené státy na invazi SSSR do Afghánistánu zareagovaly vyhlášením embarga na dovoz obilí a pokročilých technologií do SSSR a zároveň oznámily, že nepošlou své sportovce na olympiádu do Moskvy. Americký prezident Carter vyzval země svobodného světa, ať se k bojkotu olympiády přidají.

Hry nevhodné kvůli smogu

Některé se přidaly, z jiných zemí sportovci přijeli, nesoutěžili však pod vlajkou své země, ale pod olympijskou zástavou. Pro Sovětský svaz to jistě bylo zklamání. Vždyť moskevská olympiáda byla první olympiádou v socialistickém bloku a její pořadatelé ji chtěli využít jako výkladní skříň socialismu. Ani to však nebylo dostatečným důvodem pro odchod z Afghánistánu.

Čtěte také

Politika a olympiáda: OH 1968 – Protesty proti rasismu v USA i okupaci Československa

Místo toho se vůdci Sovětského svazu rozhodli, že Američanům jejich bojkot oplatí. Příležitost se naskytla hned při dalších letních hrách. Měly se konat v americkém Los Angeles v roce 1984. K bojkotu bylo ovšem potřeba najít záminku. Sověti proto rozjeli kampaň, že LA je pro hry nevhodné kvůli smogu.

Kritizovali také komerční využití amerických her, a nakonec přišli s tím, že sportovci ze socialistických zemí by v USA nebyli v bezpečí. Prý jsou zde organizace, které plánují sportovce napadat. Jako záminka pro takové tvrzení Sovětům dobře posloužila zejména okrajová organizace Zrušte Sověty, kterou založili uprchlíci ze zemí Sovětského svazu. Ve skutečnosti samozřejmě žádné reálné nebezpečí sportovcům nehrozilo.

Které země se bojkotů účastnily, co to přineslo sportovcům, jak hladké bylo rozhodování Sovětského svazu bojkotovat olympiádu v USA a jakou roli v tom hrál předseda československého olympijského výboru, to všechno si můžete poslechnout v další Historii Plus. Hovoří historici František Kolář z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy a Tomáš Masař z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.