Konvalinka: Vlastně by bylo prima, kdyby koronavirus vznikl laboratorně. Snáz bychom si s ním poradili

Roste ale i počet nemocných, kteří na covid umírají, za minulý týden to bylo 15 lidí, týden předtím jen deset.

Čtěte také

Nemocnice se nepřetíží. To ale neznamená, že znovu nedojde k tisícům úmrtí, varuje biochemik Trnka

„Roste to zatím velmi pomalu. Když se podíváme na Velkou Británii, kde se opatření úplně zrušila 19. července a přestala se dodržovat ještě předtím, tak i jim počet obětí vzrostl – teď je to stabilně kolem 100 až 180 případů úmrtí spojených s covidem denně,“ vypočítává prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum a vedoucí výzkumné skupiny na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.

Británie má asi šestkrát víc obyvatel než Česko, přepočítává Konvalinka tamní epidemickou situaci na tuzemsko: „Takže bychom se museli smířit s nějakými 20, možná 30 oběťmi denně, což je mnohem víc než teď. A nevím, jestli by se nám to úplně líbilo“.

Bude to banální infekce, ale za desítky let

Koronavirus SARS-CoV-2 ale zřejmě jen tak nezmizí, mnoho vědců se shoduje, že se bude dál lidstvu přizpůsobovat a teď jsme jen na začátku.

„Evoluční biologové o tom spekulují od samého začátku. Já bych se skoro vsadil, že na samém konci, třeba za desítky let, z toho bude banální virová choroba, která bude postihovat děti, kterým způsobí menší rýmu. A zdravým lidem včetně těch starých neudělá vůbec nic,“ myslí si Konvalinka.

A pokračuje: „To je podle mého názoru stadium vývoje tohoto viru. Stalo se to s ostatními čtyřmi koronaviry a není důvod, proč by se to nestalo u pátého. Otázka je, co se bude dít mezitím. Jestli bude mutovat způsobem, který bude opravdu nebezpečný. Ale nemáme žádný dobrý důvod si to myslet, vyloučit to ale nemůžeme a musíme se na to připravit.“

Po celou dobu pandemie se vědci nedokážou shodnout na zdánlivě jednoduché otázce, tedy jestli koronavirus unikl z laboratoře, nebo vznikl přírodní cestou, naposledy se o tom píše ve vědeckém časopise Nature.

Čtěte také

Virus nezeslábl, varují virologové. Je potřeba dosáhnout co největší proočkovanosti

„Ta myšlenka spočívala v tom, že pokud je koronavirus přírodní, a oni se velmi důrazně přiklánějí k názoru, že přírodní je, tak to znamená, že se přeskoky ze zvířat na člověka budou dít i nadále. Takže to znamená, že nebudeme nikdy v bezpečí a že budeme muset počítat s tím, že žijeme v nebezpečném světě,“ uvažuje Konvalinka.

Připomíná, že viry ze zvířat na člověka přeskočily už v případě HIV, eboly, chřipky i u všech známých koronavirů, se kterými se člověk už setkal. „Čili ano – bude se to dít. Ano, musíme být na to připravení.“

Unikl virus z laboratoře?

Biochemik by tak byl vlastně rád, kdyby se potvrdil opak, protože by to pro lidstvo byla lepší zpráva. „Vlastně by to bylo prima, kdyby byl laboratorně vytvořen. Poradili bychom si s ním snáz,“ myslí si.

Čtěte také

Koronavirus nebyl zpočátku zacílen na lidi. Stále se adaptuje, upozorňuje vědec Jan Pačes

Konvalinka připomíná, že si zatím u SARS-CoV-2 nemůžeme být stoprocentně jisti ničím. „Neexistuje žádný argument pro to, že by virus byl opravdu uměle připraven. Existují určité argumenty pro únik z laboratoře.“

Opakuje známou informaci, že se poprvé covid objevil v čínském městě Wu-chan. „Což je shodou okolností město, ve kterém je velká laboratoř, která se výzkumem těchto virů zabývá, takže to je podezřele. Za druhé tam byl dokonce americkou vládou financovaný výzkum koronavirů. A opravdu v jednom projektu, který ale nakonec nebyl americkou vládou financován, se pokoušeli vytvořit jisté virové chiméry, které by měly jiné vlastnosti.“

Jako třetí argument pro laboratorní únik pak přidává velkou vzdálenost města od jeskyně, kde se vyskytuje druh netopýrů, o kterém se spekuluje, že byl původcem covidu.

Tady musíme věřit čínským datům a vzorkům: lidé, kteří pracovali přímo s virem v laboratoři, prý proti němu nemají protilátky.
Jan Konvalinka

„Ovšem silné argumenty jsou proti laboratornímu úniku, které většinu vědců přesvědčily, že virus má přirozený původ.“

Za prvé uvádí Konvalinka netopýry a další exotická zvířata, která byla pravděpodobným mezistupněm mezi netopýřím virem a tím lidským, která se do Wu-chanu opravdu dovážejí.

Čtěte také

Jako kdyby orgány po covidu zestárly. Stárnoucí buňky by mohly vysvětlit, komu hrozí těžší nemoc

„Za druhé se ukazuje, že viry, se kterými pracovali ve wuchanských laboratořích, byly hodně odlišné od toho, co nakonec po světě koluje. A za třetí, a tady musíme věřit čínským datům a vzorkům, které poskytly čínské úřady, lidé, kteří pracovali přímo s virem v laboratoři, nemají proti němu protilátky. Čili nemáme důkazy, že by byli nakaženi. Jsou docela dobré důkazy pro to, že ten virus pravděpodobně vznikl ze dvou různých pramenů, ale opravdu jeho první rozšíření je právě ve Wu-chanu.“

„Nejsilnějším argumentem pro všechny spiklenecké, konspirační nebo i menšinové teorie o úniku z laboratoře je bohužel to, že se to děje v Číně, která má kulturu utajování, která nepustila ty odborníky ke všem vzorkům. Bohužel nemůžeme věřit tomu, že čínská vláda hraje s úplně odkrytými kartami,“ připouští Konvalinka.

Smrtelně nebezpečné režimy

Světová zdravotnická organizace (WHO) teď znovu uvažuje o vyslání dalších svých vědců, a to přímo do míst, kde epidemie vznikla. „Myslím, že je důležité o to usilovat a bude důležité zjistit, jak bude Čína pod mezinárodním tlakem reagovat. Pokud bude pokračovat v utajování skutečností, nebo dokonce falšování, tak by to podle mého skromného názoru byl důvod k mezinárodním sankcím.“

Čtěte také

Konvalinka: V Rusku umírají lidé, nechtějí Sputnik. Propaganda proti vakcíně se bohužel vrátila domů

„Z toho je vidět, jak hrozně důležitá je svoboda informací, demokracie, svobodné sdělovací prostředky a svoboda bádání. A země, které mají vysokou úroveň technologií, a přitom žijí v autoritářských a diktátorských režimech, jsou smrtelně nebezpečné. To musíme vědět a musíme s tím počítat,“ uvažuje biochemik Jan Konvalinka.

„Kdyby byla čínská vláda opravdu ochotna plně kooperovat, tak jsem přesvědčený, že by se zdroje nákazy nakonec našly,“ uzavírá prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum a vedoucí výzkumné skupiny na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Jan Konvalinka.

Celý rozhovor pořadu Osobnost Plus najdete v audiozáznamu, ptala se Barbora Tachecí.