Proč účinnost očkování proti covidu v čase klesá? Vakcína je jiná než ta proti spalničkám. A koronavirus mutuje

18. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Očkovaní Slováci se vyhnou zpřísněným hygienickým opatřením

Očkování proti spalničkám poskytuje ochranu na celý život, proti planým neštovicím na deset až dvacet let a proti tetanu na nejméně dekádu. U vakcín proti covidu-19 však američtí představitelé zvažují posilující třetí dávku už po šesti měsících po naočkování. Odpověď na otázku proč hledá americký deník Wall Street Journal.

Podle profesora biologie z Emoryho univerzity Rustoma Antii dobrá vakcína zaručuje, že se očkovaný člověk nenakazí, ani když je vystaven viru. „Ne všechny vakcíny ale jsou ideální,“ dodává. Mají poskytovat tři vrstvy ochrany – proti nákaze a přenosu viru, proti vážnému průběhu nemoci a přenosu a zatřetí pouze proti vážnému průběhu.

Čtěte také

Nedávné studie ukázaly, že ochrana současných vakcín proti koronaviru po nějaké době klesá. Jak říká doktor Mark Slifka z Oregonské univerzity zdraví a vědy, zatímco u tetanu, záškrtu, spalniček nebo neštovic víme, kde leží hranice ochrany, u covidu ji neznáme.

Historicky nejúčinnější vakcíny používají replikující se viry, které navozují v podstatě celoživotní imunitu. Takové jsou například očkovací látky proti spalničkám nebo planým neštovicím.

Spalničky, příušnice, zarděnky a plané neštovice nemutují prakticky vůbec, ale u koronaviru bylo zjištěno nejméně osm variant.

Vakcíny, které se nereplikují, a ty na bázi bílkovin, jako třeba očkovací látka proti tetanu, ale tak dlouho nevydrží. Nicméně jejich účinnost je možné zvýšit přidáním adjuvans – tedy látek, které zvyšují sílu reakce. Kromě vakcíny proti tetanu je využívá i očkovací látka proti hepatitidě A.

Čtěte také

Vakcíny proti covidu-19 společností Johnson & Johnson nebo AstraZeneca používají nereplikující adenovirus a neobsahují adjuvans. Látky od firem Pfizer a Moderna naproti tomu fungují úplně jinak a neobsahují vůbec žádný virus. A aby to bylo ještě složitější, viry a bakterie, které mutují s cílem obejít imunitní reakci organismu, se hůře kontrolují.

Spalničky, příušnice, zarděnky a plané neštovice nemutují prakticky vůbec, ale u viru, který způsobuje covid-19, bylo zjištěno nejméně osm variant. Proto je složitější, aby vakcína fungovala, vysvětluje doktor Slifka.

To je i případ vakcín proti chřipce, která rovněž mutuje. Proto se každý rok vyrábí nová vakcína, která se co nejvíc přizpůsobuje novému kmenu chřipky. Vakcíny proti chřipce poskytují ochranu až na šest měsíců.

Dlouhodová kolektivní imunita? Málo pravděpodobné

Když pomineme složitost vývoje účinné vakcíny proti viru, který mění svou podobu, upíná se určitá naděje k možnosti porazit covid-19 dosažením kolektivní imunity. To je však podle doktora Antii obtížné vzhledem ke způsobu, jakým koronaviry infikují tělo.

Čtěte také

„Je málo pravděpodobné, že by vakcíny proti řadě respiračních infekcí navodily dlouhodobou kolektivní imunitu,“ soudí Antia. Kolektivní imunita podle něj trvá jen krátce. Záleží na tom, jak rychle se virus mění a jak rychle slábne imunita.

V budoucnu budou vakcíny proti covidu-19 aktualizovány tak, aby bojovaly i proti různým variantám viru. Podle vědců z Královské univerzity v Londýně by se příští generace vakcín mohla zaměřit i na posílení imunity na vlhkém povrchu nosu a plic. Do té doby však bude zřejmě nutná další dávka vakcíny, abychom se infekci mutujícím virem vyhnuli, uzavírá deník Wall Street Journal.

Poslechněte si i další témata Světa ve 20 minutách, který připravila Gita Zbavitelová.

Jak by v praxi mohla vypadat levicová vláda v Německu? Pařížská starostka Hidalgová vyrazila do boje o Elysejský palác. Budování kultu osobnosti prezidenta Si Ťin-pchinga se stává pro Čínu hrozbou. Afghánistán po nástupu Tálibánu je pro zahraniční džihádisty stále větším lákadlem.

Spustit audio

Související