Jako kdyby orgány po covidu zestárly. Stárnoucí buňky by mohly vysvětlit, komu hrozí těžší nemoc

22. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Senior, senioři, důchodce, důchodci (ilustrační foto)

Po covidu-19 se může stát, že člověku jako by o několik let zestárly některé orgány. Lékařské výzkumy popisují stárnutí plic, cév nebo mozku. Platí to ale zřejmě i naopak – člověk s takzvaně stárnoucími orgány a buňkami je náchylnější k určitým nemocem.

Lékaři rozlišují různé druhy stárnutí, každé znamená něco jiného. Kromě biologického věku od narození počítají také věk určitých orgánů podle toho, jak vypadají a fungují. Například plicní věk stanovují orientačně podle měření dechu, hlavně kapacity maximálního nádechu a největší rychlosti výdechu.

Čtěte také

Člověk určitého věku a výšky by měl mít tato čísla ve stanoveném rozmezí – a když „nadýchá“ méně, znamená to, že má plíce jakoby starší. Při podrobnějším vyšetření pak lékaři zpravidla odhalí nepříznivé změny a poškození plicní tkáně i dalších buněk.

Kromě „orgánového“ věku ale existuje ještě další ukazatel, který udává stárnutí každé jednotlivé buňky v těle. Jsou to koncové úseky DNA, odborně telomery.

„Jsou to ochranné struktury, něco jako návlečky na koncích tkaniček do bot,“ vysvětluje Lissette Otero ze společnosti Life Length.

„S každým dělením buňky se zkracují a postupně tak ztrácejí svou funkci. Aby neztratily svou ochrannou funkci, tak když se zkrátí pod určitou kritickou mez, spustí se jiný mechanismus. Ten vede buňku do stadia senescence: buňka se už nemůže dělit a nakonec odumře.“

Telomery by mohly, ale nemusely být ukazatelem

Na telomery se vědci dívají jako na hodinky, které odměřují životnost buňky. Když člověk trpí dlouhodobou nemocí, telomery se mu zkracují víc, buňky jako by stárly rychleji. Platí to ale i naopak, člověk se stárnoucími buňkami je k některým chorobám náchylnější. Kritickým ukazatelem je procento krátkých telomer v porovnání s ostatními.

Čtěte také

Tým britských vědců a lékařů zkoumal skupinu lidí, kteří si před několika lety dali vyšetřit telomery a později onemocněli covidem. Ti s kratšími telomerami měli později horší průběh covidu. Podle autorů to ale ještě neznamená, že by tu byla přímá souvislost. Testy telomer považují lékaři spíše za obecný ukazatel životního stylu než za předpovídač rizika nemocí.

Telomery by tak mohly, ale také nemusely být ukazatelem, jestli člověku hrozí těžký covid nebo jiná nemoc. Možná jsou vysvětlením, proč těžký covid více hrozí starším lidem. Podle předběžně publikovaného výzkumu totiž imunitní buňky s krátkými telomerami znamenají horší imunitní odpověď na infekci.

Poslechněte si reportáž Martina Srba.

autor: Martin Srb
Spustit audio

Související