Konvalinka: V Rusku umírají lidé, nechtějí Sputnik. Propaganda proti vakcíně se bohužel vrátila domů

Prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum a vedoucí výzkumné skupiny na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR dodává, že stav epidemie v Rusku vypadá bizarně z i řady dalších hledisek.

Čtěte také

Konvalinka: Očkovaní s covidem v nemocnicích mají i jiné choroby. Většina pacientů je ale neočkovaná

„Jedno z nich je grafické. Když se podíváte na grafy počtu úmrtí podle ruských oficiálních údajů, tak to není ta typická křivka, kterou čeká epidemiolog, když se dívá na výsledky studií infekce nebo úmrtí. Tam je to rovnoběžka s osou x. Takže obětí je poslední dva měsíce skoro přesně mezi 798 a 805.“

„Je tak zjevné, že buď je to na limitech ruských možností detekce viru, anebo že někdo vydal politický pokyn, že to nesmí být víc než 800. Těch 850 je tedy více,“ doplňuje. 

Rusové už nevěří ani Sputniku

Ruští vědci přitom vyvinuli vakcínu Sputnik V, která je distribuovaná do celého světa. Přesto Rusové vakcinaci nevěří a naočkovaných je pouhý zlomek.

Čtěte také

Třetí dávka? Pandemii najednou nezhasnete, musíme jít po jednotlivých světových ohniscích, uvažuje epidemiolog Chlíbek

Biochemik Konvalinka přidává svůj osobní názor: „Za prvé těch vakcín nebylo dost a za druhé ruská propaganda, která po celém světě šíří nedůvěru k očkování, tak se bohužel obrátila zpátky domů a Rusové tím pádem také nevěří očkování. Opravdu mohu říci, že to je to propaganda pocházející z Ruska – na to máme data.“ 

A přidává osobní poznámky od svých ruských kolegů: „Lidé nevěří své vlastní vakcíně Sputnik V a zoufale se snaží získat jiné západní vakcíny. To je problém. Když propagandu přeženete, tak jí lidé uvěří a může se, bohužel – a nedělám si legraci, je to tragické – přelít v hlubokou nedůvěru v systém, ve stát, v medicínu a ve státní propagandu, což vede k tomu, že umírají lidé.“ 

I vakcína Sputnik V je podle biochemika ale alespoň částečně účinná. „Určitě to alespoň trochu pomáhá. Když jsme někdy před několika týdny hovořili o srovnání v zemích Zálivu, kde se Sputnik používal spolu s dalšími vakcínami, tak tam vycházel opravdu poněkud hůř, co se týče zabránění symptomatickému průběhu infekce a hospitalizaci. Přesto chrání a pomáhá. Takže – kdyby se alespoň tím Sputnikem všichni naočkovali, jistě by těch obětí bylo méně,“ dodává. 

Půl milionu neočkovaných

Stane se někdy z covidu-19 běžná respirační choroba? „Já doufám, že se do té situace blížíme. Pořád mám starost o těch několik set tisíc starších. Podle čísel, která jsem viděl ráno, to vypadá, že máme pořád ještě půl milionu lidí nad 60 let, kteří nejsou očkovaní jednou dávkou, což je pořád hodně. Nevíme, kolik z nich už covid prodělalo,“ připomíná Konvalinka s tím, že čísla se mohou měnit.

U lidí nad 60 let to ale podle něj vypadá na půl milionu, u lidí 65+ není očkováno víc než 200 tisíc lidí.

„To jsou ti, kteří jsou opravdu v ohrožení, a my nevíme, kolik jich už chorobu prodělalo, ale obávám se, že jich mnoho nebude. Je smutné, že to nevíme. Měli bychom to vědět a určitě je to selhání našich orgánů, že tato studie probíhá teprve teď, zatímco už jsme ji měli mít dávno za sebou.“ 

Pro celý svět jsou teď velkou nadějí výsledky klinických studií u nejméně tří nových léků – antivirotik –, které by mohly zabránit příznakům onemocnění covid-19 a zároveň omezit šíření koronaviru.

Hlavním kandidátem je tak lék od společností Merck a Ridgeback Biotherapeutics s názvem molnupiravir, dalšími jsou preparát od společnosti Pfizer známý jako PF-07321332 a také AT-527, antivirotikum vyráběné společnostmi Roche a Atea Pharmaceuticals. 

Jak by mohly pomáhat a jestli by dokázaly zamezit další šíření koronaviru, si poslechněte v audiozáznamu pořadu Osobnost Plus. Ptala se Barbora Tachecí.