Třetí dávka? Pandemii najednou nezhasnete, musíme jít po jednotlivých světových ohniscích, uvažuje epidemiolog Chlíbek

25. srpen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Roman Chlíbek

Do konce srpna vláda rozhodne, které skupiny obyvatel a kdy bude přeočkovávat třetí dávkou vakcíny proti covidu-19. Izrael už ohroženým skupinám třetí dávku nabízí, přeočkování plánuje od září Francie a Německo. WHO ale kritizuje tyto snahy s poukazem na to, že například v Africe jsou očkovány jen 2 procenta populace. Měli bychom přeočkovávat, nebo spíš darovat vakcíny chudším zemím a zabránit tak vzniku dalších mutací viru?

„Data ukazují, že ochrana poskytovaná očkováním u některých obyvatel v čase klesá. Tuto imunitu je třeba posílit. Takže třetí dávka má smysl, pokud chceme dál udržet epidemii pod kontrolou,“ uvádí v Pro a proti předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek, člen epidemiologické a klinické skupiny na ministerstvu zdravotnictví.

Čtěte také

Evoluční virolog Jiří Černý z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze souhlasí, že obecně je třetí dávka žádoucí a prospěšná.

„V zemích rozvojového světa je ale proočkovanost minimální, takže jako optimálnější řešení bych viděl posílat tam naše přebytečné dávky a třetí dávkou přeočkovávat jen ty nejrizikovější skupiny.“

Chlíbek ale upozorňuje, že nové varianty viru nevznikaly jen v nejchudších státech světa. „Například britská mutace. Česko chce postupovat přesně tak: třetí dávky nejsou míněny jako plošné. Otázkou také je, jestli tu přebytky vakcín máme. Správnou cestou je zvyšovat výrobu a zajistit, aby si chudé země mohly vakcíny koupit.“

Proč epidemii nezhasnout nejdřív tam, kde jsou v očkování nejdále?
Roman Chlíbek

Černý dodává, že podle dat třetí dávka vakcíny Pfizer-BioNTech posiluje imunitu i proti variantě delta. „Ale dále je třeba udělat několik důležitých matematických studií, které namodelují jednotlivé situace vývoje epidemie. A to v závislosti na proočkovanosti v zemích rozvinutého a rozvojového světa.“

Čtěte také

Epidemiolog přitom uznává i etický rozměr.

„Ale každý stát řeší na prvním místě zdravotní stav svého obyvatelstva. Epidemii ve vlastní zemi. A pokud se ukazuje, že dvě dávky nestačí, tak buď u nás necháme rozjet další vlnu, a pomůžeme chudším státům, nebo budeme řešit situaci u nás, tak jak to dělá každý, a v rámci možností pak pomáhat chudým,“ uvažuje.

„Mutace mohou vznikat kdekoliv,“ vysvětluje Chlíbek. „Pokud chceme zastavit pandemii, tak ne na celém světě naráz, ale postupně zhasínat epidemiologická ložiska v jednotlivých zemích. Proč je nezhasnout jako první v těch zemích, které jsou v očkování nejdále?“ ptá se.

Nesmíme ustrnout s tím, co máme a vyvíjet účinnější vakcíny se širokým spektrem účinnosti.
Jiří Černý

Virolog potvrzuje, že je třeba problém nejprve zastavit u nás, abychom ho pak mohli řešit jinde. „Vakcíny, které jsou v současnosti k dispozici, jsou úžasné. Byly vyvinuty rychle a aby zamezily propuknutí onemocnění covid-19. Ale do budoucna musíme vyvíjet další generace vakcín,“ myslí si Chlíbek.

Čtěte také

„Nesmíme ustrnout s tím, co máme, musíme vyvíjet účinnější vakcíny se širokým spektrem účinnosti na různé varianty, které bude nutné aplikovat po nějakém delším časovém období. To je také další přínos, který bychom měli na svá bedra naložit a pokusit se se ho dosáhnout,“ vyzývá Černý.

Účinnost stávající vakcíny proti delta variantě je stále vysoká, ujišťuje epidemiolog. „Ale v čase klesá, proto musíme imunitu posílit. Jakmile se ukáže, že převládá varianta, na kterou vakcína neúčinkuje, tak bude třeba změnit složení. Na tom se už pracuje,“ konstatuje Roman Chlíbek.

„Pfizer vyvíjí další generaci vakcíny, která by měla být zaměřena přímo na variantu delta. Ale je to závod s časem. U chřipky také přeočkováváme každý rok, protože se virus rychle mění. Hlavní je vylepšit vakcínu tak, abychom nemuseli tak často přeočkovávat,“ shrnuje Jiří Černý.

Celé Pro a proti Karolíny Koubové najdete v audiozáznamu.

Spustit audio

Související