Spotřební daň na slazené nápoje? Diskriminační, říká ředitelka svazu. Zatím nejefektivnější opatření, oponuje ekonom

5. červenec 2024

Ministerstvo zdravotnictví znovu oživilo plán na zavedení nové spotřební daně na slazené nápoje. Ta už platí ve více než 10 zemích Evropy. Mělo by se k nim Česko připojit? „Rozhodně ne, považujeme to za diskriminační. Cukr se nevyskytuje pouze v těchto nápojích,“ říká ředitelka Svazu výrobců nealkoholických nápojů Veronika Jakubcová. „Pochází z nich zhruba čtvrtina spotřeby cukru,“ oponuje ekonom Jakub Komárek z PAQ Research.

Komárek připomíná, že spotřební daň nedávno zavedlo například Polsko, Chorvatsko a plánuje ji zavést i Slovensko.

Čtěte také

„My jsme v naší studii pracovali se zahraničními daty, protože data o naší spotřebě nejsou, a podle nich zhruba čtvrtina cukru pochází ze slazených nápojů. A vycházíme i z materiálu a doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO), která považuje zdanění nebo spotřební daň na slazené nápoje za nejefektivnější zdokumentované opatření pro snížení spotřeby cukru,“ vysvětluje ekonom.

Jakubcová podotýká, že podle analýzy Evropské agentury pro bezpečnost potravin tvoří kategorie nealkoholických nápojů v rámci celkového příjmu cukru pouhých 14 procent.

Veronika Jakubcová

„U pečiva je to 10 procent, u mléčných výrobků 11, u ovoce a zeleniny 18. Cukrovinky, na které nesmíme zapomínat, tvoří 22 procent a pak je kategorie tzv. ostatní a to je 25 procent,“ vypočítává.

Podotýká, že zvyšování BMI nebo tloustnutí populace nezpůsobují pouze kalorie z cukru, ale je za tím řada důvodů, což uznává i Světová zdravotnická organizace.

Čtěte také

„Je to menší pohyb, jiný styl stravy, méně fyzické aktivity atd. Je to o tom, aby se každý staral o své zdraví a to, co konzumuje, na druhé straně vyvažoval nějakým výdejem energie. Navíc máme příklady zemí, které již tuto daň v minulosti zavedly. A některé ji zase zrušily, protože se ukázala jako neefektivní. Neprokázalo se, že by to vedlo ke snížení obezity u populace,“ konstatuje.

Podle Komárka je důležité, jak je spotřební daň nastavena. „Pokud tak, že je vázána na množství nezdravé látky, což v tomto případě je cukr či jiná sladidla, motivuje výrobce k tomu, aby dávali na trh méně slazené nápoje, a zároveň spotřebitele k tomu, aby si vybírali levnější a méně zdaněné nápoje,“ vysvětluje.

Proč ne cukrovinky?

Jakubcová přesto považuje případné zavedení spotřební daně na slazené nápoje za diskriminační, protože hlavním důvodem zvyšování obezity jsou podle ní cukrovinky.

„V rámci konsolidačního balíčku došlo k rozdělení kategorie potraviny a nápoje v rámci DPH s tím, že nápoje se posunuly z 15procentí daně na 21 procent. A cukrovinky, které jsou podle našich informací 20procentním příjmem cukru pro populaci, se posunuly z 15procentní daně do 12procentní,“ naznačuje.

Výrobci nápojů navíc podle ní snižují množství cukru ve svých nápojích. Od roku 2000 bylo napříč touto kategorii sníženo množství cukru o 28,6 procent. „Je to vlastní iniciativa a je dále plán do příštího roku na snížení o 33 procent. Program, kde se snižuje množství cukru, se nazývá program reformulací,“ upozorňuje Jakubcová.

Čtěte také

Podle Komárka by daň měla být nastavena tak, aby snahy výrobců o snižování koncentrace cukru v nápojích byly odměněny tím, že budou zdaněny nižší sazbou.

„Když se dneska podíváme na to, že řada slazených nápojů obsahuje více než 10 procent cukru, když člověk vypije půllitr takového nápoje, dostane se už nad maximální doporučenou dávku příjmu cukru za den. Takže bohužel, i když možná koncentrace klesá, víme, že nápoje obsahují velké množství cukru a Češi a Češky od revoluce stabilně tloustnou,“ upozorňuje.

Komárek připouští, že je třeba se bavit i o jiných potravinách s vyšším obsahem cukru než o slazených nápojích, které by měly být zdaněny.

„Například v Maďarsku jsou daněny potraviny, které obsahují větší množství cukru. A Světová zdravotnická organizace chce postupovat tímto směrem. Každopádně spotřební daň na slazené nápoje je nejefektivnější zdokumentované opatření, které teď máme,“ říká Jakub Komárek, ekonom společnosti PAQ Research.

Poslechněte si celou debatu ze záznamu. Moderuje Karolína Koubová. Vysíláme v repríze.

autoři: Karolína Koubová , kbr
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.