Ostatní zpřísňují migrační pravidla, musíme také, říká Letocha. Neziskovky: Tvoříme chybové zákony

Je novela zákona tak urgentní, že to musí jít poslaneckým návrhem? Tudíž neproběhne klasické připomínkové řízení a organizace, které pracují s uprchlíky, nemají podle svých slov dostatek prostoru se k tomu vyjádřit.

Petr Letocha (STAN): Pojďme si říct, v jaké jsme situaci. Legislativní norma, která byla na evropské úrovni schválená v minulém roce, umožňuje státům Evropské unie zpřísňovat migraci a azylovou politiku.

Všechny okolní státy se tohoto úkolu zhostily, stejně jako jsme se toho zhostili my. A vzhledem k tomu, že do voleb nezbývá mnoho času, tak jsme se jako skupina poslanců rozhodli, že po komunikaci s ministerstvy, ať už práce a sociálních věcí, školství, spravedlnosti, zdravotnictví a samozřejmě s vnitrem, jsme tuto novelu předložili.

Čtěte také

Migrace je hlavně německé téma, myslí si Niedermayer. „Může mít vliv na hranice Evropy,“ věří Dostál

Bereme ji jako velmi důležitou, abychom se nestali ostrůvkem v Evropské unii, který nebude reagovat na novou evropskou legislativu a jako jediní nezpřísníme migrační a azylovou politiku.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) říká, že i když je to podáno poslaneckým návrhem, tak že on diskusi s neziskovkami vede a že určitě návrh v celistvé podobě uvidíte, ať už na oficiální, či neoficiální bázi. Rozumíte argumentu, proč jde o poslanecký návrh?

Krchová: To bohužel musím vyvrátit. Dosud jsme návrh neviděli. Jakákoliv pracovní jednání se dají dělat v situaci, kdy se o věcech dá diskutovat. 

Tím chci upozornit, že nejde tolik o nás, že se o tom nediskutuje s nevládním sektorem. Ale spíš jde o to, že vytváříme zrychleným procesem chybové zákony, které kromě toho, že jdou daleko nad rámec Paktu o migraci a azylu, tak někdy i ten pakt chybně vykládají.

Kontext je u nás takový, že v minulém roce žádalo o mezinárodní ochranu 1300 lidí a získalo ji 56. Oproti tomu víme, jak dobře umí Česká republika pracovat s uprchlíky z Ukrajiny.

Zároveň chci upozornit na to, že práva jsou naopak ubírána a migrační pakt je někdy velmi chybně interpretovaný, a tím pádem bude i chybně implementovaný.

Detence na letišti

Pojďme probrat to, co je z tohoto návrhu známo. Neziskové organizace kritizují například, že pokud bude cizinec vyhoštěn, nebude už moci znovu žádat o azyl. Proč vám to vadí? Podle navrhovatelů to zabrání podávání účelových žádostí o mezinárodní ochranu, kterými se lidé snaží vyhnout návratu do země svého původu.

Krchová: Nám nevadí úplně všechny předkládané návrhy. Nám například vadí to, že člověk, který se ocitne na letišti, automaticky půjde do detenčního zařízení, i když půjde například o zranitelné osoby. Nebo že nebude mít přístup k právním pomoci.

Čtěte také

Jak ve skutečnosti funguje migrace? Zastavit ji nejde, přestože nám to politici často slibují

Pokud se třeba v letištním tranzitním prostoru budou nacházet žadatelé o mezinárodní ochranu, nebude možné, aby tam automaticky měl přístup monitorovací orgán, který migrační pakt garantuje. Možnost vstoupit do tohoto prostoru bude mít až se souhlasem policie.

To jsou kroky, které vnímáme jako problematické. Mezinárodní právo ustavuje, že žadatelé o mezinárodní ochranu mají mít přístup k bezplatnému právnímu poradenství. A tato legislativa toto právo umenšuje. S tím jsme ve velkém nesouladu.

Pane poslanče, umenšujete práva žadatelů o azyl například tím, že chcete zřídit detenční zařízení hned na letišti v Praze, což je mezinárodní půda? Takže potom tam bude omezen přístup k právní pomoci, přístup monitorovacích orgánů a tak dále.

Letocha: Samozřejmě se na to díváme hlavně z pohledu toho, že chceme zamezit nelegální migraci.

Co se týče detence na letišti, je to věc, která bude využívána s největší pravděpodobností velmi minimálně. Protože když se podíváme na migrační trasy, tak co se týče migrace prostřednictvím letiště, což je naše jediná vnější hranice schengenského prostoru, tak není až tak zneužívána.

Čtěte také

Legální cesty pro migraci neexistují. Většina příchozích ale nárok na azyl má, upozorňuje Rozumek

Naopak zrychlujeme azylové řízení. Pakliže se člověk, který by měl normálně nárok na azyl, dostane do detence, tak i díky návrhu zákona se razantně zrychlí azylové řízení. A ten člověk se velmi rychle dozví o tom, jestli azyl získává, nebo ne. Navíc návrh obsahuje to, že ho můžeme podstatně rychleji vyhostit.

Rozumím, že chcete bojovat proti nelegální migraci a zefektivnit azylové řízení, ale určitě musíte velmi pečlivě kalibrovat, aby to nepřekračovalo lidská práva a rozhodnutí pak obstála u soudů ať českých, či mezinárodních.

Letocha: To souhlasím. Ale i tady u tohoto bodu tvrdím, že to není protiprávní a že je to v souladu jak s evropským, tak mezinárodním právem.

V jakých dalších bodech se navrhovaná česká legislativa liší od té evropské? Jak ovlivní schvalování novely zákona o migraci opozice? Proč probíhá tato iniciativa tak krátce před volbami? A v jaké situaci jsou v Česku uprchlíci, kteří žádají o azyl ze zdravotnického zařízení? Poslechněte si celý pořad Pro a Proti s Karolínou Koubovou.