Koronavirus nebyl zpočátku zacílen na lidi. Stále se adaptuje, upozorňuje vědec Jan Pačes

Společná mise Číny a Světové zdravotnické organizace v březnu zveřejnila výzkumnou zprávu o původu koronaviru, kde uvedla několik možných scénářů i cest dalšího výzkumu.

Teď část těchto badatelů upozorňuje, že na provedení některých studií už by mohlo být brzy z biologického hlediska pozdě.

Čtěte také

Debata o původu koronaviru se vrací. Odpovědi jsou klíčové pro všechny budoucí pandemie, říká reportér

V komentáři pro časopis Nature také reagují na kritiku mise s odkazem na její omezený mandát a zmiňují další studie, jejichž dokončení má prioritu.

Mimo jiné jde o dohledání nejranějších případů nákazy virem SARS-CoV-2 a výzkum přítomnosti protilátek v Číně i mimo ni nebo výzkum dalších zvířat ve volné přírodě a na farmách.

S ohledem na stávající poznatky podotýkají, že nejpravděpodobnějším scénářem je nadále přenos ze zvířete na člověka, k čemuž mohlo dojít například na tržišti či farmě. Žádná nové informace, které by poukazovaly na laboratorní původ koronaviru, se podle nich neobjevily.

Veřejně jsme volali po zveřejnění dat, která by podporovala hypotézu o úniku viru z laboratoře. Žádné jsme neobdrželi.

„Veřejně jsme volali po zveřejnění jakýchkoliv nových dat, která by podporovala hypotézu o úniku viru z laboratoře a jejich zaslání WHO. Žádné jsme neobdrželi,“ píší badatelé ve svém komentáři.

Také ale upozorňují, že Čína i přes opakované výzvy WHO dodnes neposkytla data o prvních 174 případech infekce z prosince 2019. Peking to odmítá s odkazem na ochranu soukromí dotyčných lidí. 

Důkazy o úniku z laboratoře nejsou

Tým odborníků pod vedením virologa Edwarda Holmese, kteří se na misi WHO nepodíleli, došel k obdobným závěrům. V článku s názvem The Origins of SARS-CoV-2: A Critical Review, který zveřejnil minulý měsíc magazín Cell, nabízejí kritické zhodnocení dostupných vědeckých důkazů o hypotéze zoonotického původu i hypotetickém úniku z laboratoře.

Čtěte také

Vědec Pačes o znepokojení nad kombinacemi mutací koronaviru: Jedním střihem by vznikla supervarianta

Došli přitom mimo jiné k závěru, že koronavirus nevykazuje žádné známky genetické manipulace ani znaky toho, že by byl na počátku záměrně uzpůsoben k lepšímu šíření mezi lidmi.

Naopak podle nich zatím vše nasvědčuje, že přeskočil na člověka ze zvířete podobně jako jiné známe koronaviry, zejména pak SARS-CoV. U epidemií SARS v Číně z let 2002 a 2003 v provincii Kuang-tung se totiž prokázala souvislost s prodejem živých cibetek, psíků mývalovitých a dalších zvířat. Stejné druhy zvířat přitom byly k mání i na trzích ve Wu-chanu a je prokázané, že můžou virus přenášet.

„V tuto chvíli neexistuje žádný důkaz, který by nasvědčoval na laboratorní původ SARS-CoV-2. Není ani známa spojitost mezi prvními případy a Wuchanským institutem virologie (WIV). Naproti tomu známe jasná epidemiologická spojení s tržišti ve Wu-chanu,“ tvrdí vědci.

Existuje solidní množství vědeckých důkazů, které podporují verzi, že se virus přenesl na člověka ze zvířat.

„Trváme na tom, že existuje solidní množství vědeckých důkazů, které podporují verzi, že se virus přenesl na člověka ze zvířat. I když možnost laboratorní nehody nelze zcela vyloučit a může být téměř nemožné ji falsifikovat, tento scénář je vysoce nepravděpodobný s ohledem na četné a opakované kontakty mezi lidmi a divokými zvířaty, k nimž během obchodu s volně žijícími živočichy pravidelně dochází,“ popisují autoři s tím, že i kvůli tomu je třeba přesný původ objasnit, aby šlo předejít podobným událostem v budoucnu.

Nepochodily ani americké tajné služby

Hypotéze laboratorního původu koronaviru se v uplynulých měsících na příkaz prezidenta Joea Bidena intenzivně věnovaly i americké tajné služby. K jednoznačnému závěru ovšem nedošly.

Čtěte také

Kdyby se koronavirus nešířil ve městech, pandemie by asi skončila. Vědci to odvodili z tempa mutací

V odtajněném shrnutí ovšem konstatují, že koronavirus rozhodně není biologickou zbraní a zřejmě nebyl geneticky upraven. Zpravodajci také poznamenávají, že čínští představitelé o viru nevěděli předtím, než se ve Wu-chanu virus začal šířit. Možnost laboratorního incidentu ovšem nevyloučili.

„K dosažení finálního posouzení původu covid-19 bude s největší pravděpodobností zapotřebí spolupráce Číny. Peking ovšem nadále brání globálnímu vyšetřování, odmítají sdílet informace a obviňují jiné země včetně Spojených států. Tyto kroky z části odrážejí vlastní nejistotu čínské vlády ohledně toho, kam by mohlo vyšetřování vést, a také její frustraci, kterou mezinárodní společenství využívá k vyvíjení politického tlaku na Čínu,“ poznamenávají zpravodajci.

Bílý dům v reakci potvrdil, že USA budou dál tlačit na Čínu, aby poskytla požadované informace a zahájila další studii v rámci WHO.

Čína ukazuje na jiné laboratoře

Čína zprávu amerických tajných služeb odsoudila jako vědecky nevěrohodnou. Čínská ambasáda ve Washingtonu vydala prohlášení, v němž hájí svůj přístup od začátku pandemie jako transparentní a naopak doporučuje k přezkumu laboratoře ve Spojených státech, odkud se prý mohl virus rozšířit.

Čtěte také

Vznik koronaviru v laboratoři není pravděpodobný, říkají o výsledcích pátrání v Číně vědci z WHO

Tuto nepodloženou informaci už Čína šíří různými kanály delší dobu.

„Dvakrát jsme do Číny pozvali experty Světové zdravotnické organizace. Spolu s čínskými kolegy sestavili směrodatnou společnou zprávu. Vyzýváme Spojené státy, aby přestaly házet vinu na Čínu a očerňovat ji a aby co nejdříve zveřejnily a prověřily data o prvních případech koronaviru v USA a pozvaly do země experty WHO, aby pátraly po původu viru ve Spojených státech,“ uvedl na tiskové konferenci minulý týden mluvčí čínské diplomacie Wang Wen-pin.

Tyto čínské výzvy ovšem hodnotí skepticky i WHO. Organizace před časem vyzvala k auditu čínských laboratoří. Ukazování prstem na další státy a původ koronaviru mimo Čínu minulý týden zpochybnil krizový expert WHO Michael Ryan.

Je rozporuplné, pokud v Číně říkají, že je zapotřebí, abychom provedli vyšetřování laboratoří v jiných zemích.
Michael Ryan

„Je to trochu rozporuplné, pokud kolegové v Číně říkají, že hypotéza o úniku viru z laboratoře je neopodstatněná v kontextu Číny, ale je zapotřebí, abychom provedli vyšetřování laboratoří v jiných zemích a zkoumali, jestli tam nedošlo k únikům. To je přeci protimluv,“ uvedl Ryan.

Zároveň řekl, že čínští badatelé provádějí několik studií souvisejících s objasňování původu koronaviru. WHO podle něj čeká na jejich výsledky. Vyslání další mezinárodní mise do Číny prozatím není na pořadu dne. Také připomněl, že všechny hypotézy zůstávají na stole včetně možného laboratorního incidentu.

Pačes: K přeskoku viru na člověka už došlo

Vědeckou debatu a výzkumy související s objasňování původu viru sleduje od samého počátku molekulární genetik Jan Pačes.

Čtěte také

Třetí dávka vakcíny proti covidu? Sami sebe tím ochráníme, i tak zůstaneme zranitelní proti mutacím z rozvojových zemí

„Většina významných virologů, kteří se věnují interakci mezi patogenem a hostitelem a kteří pracovali na ebole a dalších virech, se většinou shodují, že únik z nějaké laboratoře je mnohem méně pravděpodobná teorie než ten zoonotický původ,“ podotýká badatel z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd, kde se věnuje mimo jiné sekvenování a sledování variant koronaviru.

Právě evoluční cesta viru patří podle vědců k argumentům, které nahrávají přirozenému původu, i když je první fáze vývoje stále zahalena tajemstvím.

Jan Pačes|foto:Elena Horálková, Český rozhlas

„Stále se nám nepodařilo v netopýrech najít velice blízký virus, ze kterého by vzešel. Ty, které se zatím našly, nejsou přímí předci,“ podotýká Pačes s tím, že genom nejbližšího příbuzného zvířecího koronaviru, který vědci objevili (RaTG13), se shoduje jen z 96 procent. Tento rozdíl představuje více než tisíc odlišných mutací a desítky let evolučního vývoje.

Je vidět, že virus nebyl na počátku optimalizovaný na člověka. Ukazuje se, že se stále adaptuje.
Jan Pačes

„Největší argument pro to, že šlo o přirozený přeskok, je ten, že už se to v historii mnohokrát stalo. Není to nic divného. Je to něco, s čím počítáme. Ale je řada argumentů, která říká, že je to divné. A ono to svým způsobem divné je, protože to způsobilo pandemii. Ale ten virus musí být trošku divný, když způsobil pandemii,“ podotýká Pačes.

„Je vidět, že virus nebyl na počátku optimalizovaný na člověka. Ukazuje se, že se stále adaptuje. To je vidět i na těch nových variantách, jak se šíří a postupně jsou lepší a lepší.“

„Je škoda, že Čína zatloukala“

Dohady a různé divoké teorie by mohlo ukončit objevení původního viru, což bude s odstupem času čím dál složitější a Čína tomu podle Pačese svým přístupem moc nepomáhá.

Čtěte také

Prezident nerad uznává chybu, ale naše společnost i část politiků se k Číně staví spíš negativně, uvažuje sinolog Hála

„Asi ta šance byla dřív větší. Je škoda, že to Čína zatloukala. Dokonce tvrdili, že na těch trzích živá zvířata nebyla, ale dnes už víme, že to nebyla pravda. A on už ten virus teď nemusí být k dispozici. Mohl se šířit na nějaké farmě a ta zvířata už jsou pryč. Je otázka, jestli se tohle povede. U SARSu to trvalo deset let,“ připomíná Pačes.

Mimo jiné Pačes poukazuje na veřejnou databází virových sekvencí, kterou Wuchanský institut virologie stáhnul z internetu ještě před pandemií údajně kvůli hackerským útokům. Nadále ovšem zůstává offline.

Číňané zatajují informace. O tom není pochyb.
Jan Pačec

„Číňané zatajují informace. O tom není pochyb. Některé zatajují z důvodů, které nejsou úplně jasné. Je to s tím jenom spojené a patří to k jejich naturelu. Některé zatajují, protože na začátku pandemie asi nadělali dost chyb a způsobili rozšíření viru právě tím, jak informace tajili. Proto nechtějí, aby se v tom někdo moc šťoural. Takže vytváří narativ, že to pochází odjinud a že u nich to nemohlo být. To dává smysl z hlediska propagandy, ale z biologického hlediska to smysl nedává,“ uzavírá Jan Pačes.

Poslechněte si celé shrnutí od Štěpána Sedláčka.