Vědec Pačes o znepokojení nad kombinacemi mutací koronaviru: Jedním střihem by vznikla supervarianta

Nákaza dvěma mutacemi koronaviru představuje poměrně vzácný jev. Virus se vyvíjí pomocí náhodných mutací, které mu dávají evoluční výhodu a umožňují mu se lépe množit. Ale v případě setkání dvou různých variant viru v jednom organismu teoreticky může dojít k takzvané rekombinaci, kdy viry napadnou stejnou buňku a zkříží se.

Čtěte také

Varianta delta se projevuje jako běžná rýma, ztráta čichu a chuti už není dominantní. Vědci zachytili i další variantu: delta plus

„Pokud by viry rekombinovaly, tak už nesbírají jednotlivé mutace. Alfa a beta by si mohly vyměnit půlku S-proteinu, která je dobrá pro infekci, a druhou půlku z druhé varianty. Jedním střihem a pacientem byste dostali supervariantu, která by měla vlastnosti obojího,“ přibližuje znepokojení vědců Jan Pačes.

To je důvod proč se vědci snaží vysledovat podobné případy. Ale žádná taková rekombinace zatím nebyla popsána a známé varianty označené písmeny alfabety podle všeho vznikly postupným nabíráním mutací. Britský server BBC News nicméně upozorňuje i na další případy, kdy podle vědců došlo k nákaze dvěma různými typy viru.

Delta v Praze na vzestupu

V řadě zemí světa se teď šíří delta, varianta poprvé rozpoznaná v Indii. Ta je aktuálně nejinfekčnější známou variantou. Evropská komise varovala, že se zřejmě během léta stane v Evropě dominantní.

Čtěte také

Covid-19 může způsobit změny krevních buněk. To by podle vědců vysvětlovalo problémy známé jako dlouhý covid

I v Česku podle zprávy Státního zdravotního ústavu (SZÚ) narůstá počet záchytů této varianty. Z diskriminačních PCR testů vyplynulo, že v Praze a Libereckém kraji její podíl delty ve vyšetřených vzorcích překračuje 90 procent.

Opatření, která měla zabránit importu varianty do Česka podle SZÚ, přišla příliš pozdě. S tím souhlasí molekulární genetik Jan Pačes, který má za to, že s nástupem delty se zvýší i nároky na dosažení kolektivní imunity. 

Delta mohla do Česka nastoupit o měsíc později a měsíc znamená dalších 10 procent lidí naočkovaných. To by určitě pomohlo.
Jan Pačes

„Těch zmiňovaných 70 procent je určitě málo, protože delta je mnohem infekčnější. Základní reprodukční číslo R0, které se týká imunologicky naivní populace bez protiinfekčních opatření, je 8 a možná se blíží 10. Koronavirus je tak mnohem infekčnější než před rokem. To znamená, že proočkováno musí být víc lidí, protože jich stačí pár na to, aby virus šířili,“ vysvětluje Pačes a zdůrazňuje:

Čtěte také

Konvalinka: Je tady etická, právní a morální otázka. Omezíme se kvůli těm, kdo se nechtějí očkovat?

„Za to, že je tady delta příliš brzo, asi stát může. Je to škoda. Mohli jsme ji na hranicích udržet. Mohla nastoupit o měsíc později a měsíc znamená dalších 10 procent lidí naočkovaných. To by určitě pomohlo.“

V Česku zatím podle statistik zveřejněných na serveru Our World in Data aspoň jednu dávku dostalo necelých 50 procent populace. Proti deltě je přitom očkování o něco méně účinné. I proto teď společnosti Pfizer a BioNTech usilují v USA o povolení, aby mohla být očkována třetí dávka jejich mRNA vakcíny, která by zvýšila hladinu protilátek.

Mutace lambda

Další varianta, která v poslední době vzbuzuje obavy je lambda, kterou poprvé identifikovali v Peru. Světová zdravotnická organizace (WHO) ji v polovině června zařadila do kategorie Variants of Interest (VOI) a aktuálně zkoumá, jestli by měla být přiřazena do skupiny nejnebezpečnějších variant (VOC), kam teď patří alfa, beta, gamma a delta.

Čtěte také

Je čas podělit se o vakcíny s chudými zeměmi, vyzývá WHO. Bez světové imunity vzniknou nové mutace

Lambda sice vykazuje několik mutací, které můžou zlepšovat její šíření. Ale jak podotýká server The Conversation, zatím chybí důkazy z recenzovaných studií a nic nenasvědčuje, že by tato varianta, která už byla identifikována ve zhruba 30 zemích, někde porážela deltu.

Obavy spojené s lambdou souvisejí především s děním v Peru, které teď má nejvyšší počet úmrtí na covid na hlavu. To ale ještě nemusí být efekt nové nebezpečnější varianty.

„Úmrtnost v Peru je hrozitánská. Teď je otázka, jestli za to může ta varianta, nebo ne. Na vysoké úmrtnosti se podílí kombinace toho, že tam nemají robustní zdravotnický systém a tohle ho úplně zahltilo. Pacienti pak nedostanou žádnou léčbu, takže jich pak umírá mnohem víc,“ popisuje Pačes s tím, že to nemusí souviset přímo s charakterem mutace.

Je možné, že se koronavirus v některých populacích šíří jinak. Jenže k tomu nejsou žádná data.
Jan Pačes

„V Peru je navíc jiné prostředí ve vyšší nadmořské výšce. Nákaza se šíří mezi indiány. Je možné, že se virus v některých populacích šíří jinak. Jenže k tomu nejsou žádná data. Z Peru teď žádná rozumná data, na kterých by se dala postavit seriózní statistika, nezískáme,“ dodává Pačes s tím, že je potřeba počkat na další informace.

Varianta lambda se dosud rozšířila do desítek zemí světa, jeden případ byl zatím zachycen i ve Středočeském kraji.

Poslechněte si reportáž Štěpána Sedláčka.