Třetí dávka vakcíny proti covidu? Sami sebe tím ochráníme, i tak zůstaneme zranitelní proti mutacím z rozvojových zemí

2. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Očkování proti covidu-19

Několik zemí na světě včetně Česka zahajuje přeočkování obyvatel proti covidu-19 třetí dávkou vakcíny. Podle některých vědců ale není dost důkazů o tom, jestli je přeočkování nutné a smysluplné.

Mezi prvními přeočkovanými lidmi u nás byli pacienti po orgánových transplantacích – lidé s velmi oslabenou imunitou, kterým se po dvoudávkové vakcíně nevytvořily protilátky proti koronaviru SARS-CoV-2.

Čtěte také

Přístup k přeočkování se vyvíjí v čase – Izrael několikrát snižoval věkovou hranici, až nyní třetí dávku vakcíny nabízí všem očkovaným. Velká Británie hodlá program přeočkování rovněž zahájit během září.

Myšlenka obnovit vakcinaci vznikla na základě poznatků, že ochrana před virem časem slábne. Britská studie ZOE, které se účastnilo 1,2 milionu dobrovolníků, ukázala, že se mezi očkovanými během půl roku zvýšil podíl těch, komu vyšel pozitivně test na přítomnost viru.

Vakcíny neznamenají, že neonemocníme, ale jsou zde zásadně proto, abychom zabránili těžké formě onemocnění.
Vojtěch Thon

Studie však zatím nesděluje, zda a jakým průběhem nemoci covid-19 tito pozitivně testovaní prošli. Podle autora studie Tima Spectora se dalo čekat, že ochrana časem slábne, avšak není to důvod k panice.

„Nic není stoprocentní. Vakcíny neznamenají, že neonemocníme, ale jsou zde zásadně proto, abychom zabránili těžké formě onemocnění,“ komentuje účinnost vakcín imunolog Vojtěch Thon z Masarykovy univerzity.

Vědci se zatím neshodnou

Vakcíny povzbuzují lidský imunitní systém na několika frontách – očkovanému člověku stoupá hladina protilátek v krvi, tvoří se buňky, které si pamatují, jak protilátky vytvářet, a také jiné buňky, které jsou schopny přímo ničit nakažené buňky (takzvaná buněčná imunita). Jisté je, že s každou dávkou vakcíny se posilují všechny tyto složky.

Čtěte také

„Ty vakcíny, které nesou genetickou informaci, jsou schopné vyvolat nejen protilátkovou, ale i buněčnou odpověď. To je podobné jako vakcíny, které jsou schopné replikace, jsou živé. Ale zde podáváme jen část genetické informace viru, abychom byli chráněni proti ostrému viru,“ shrnuje Thon. 

Jiná otázka však je, jestli není ochrana dostatečná i bez třetí dávky, a jak to zjistit. Vědci se na tom zatím neshodnou: podle jedněch stačí naměřit určitou pozitivní hladinu protilátek v krvi – předpokládají, že se po setkání s virem aktivuje buněčná imunita i další tvorba protilátek. Jiní vědci však říkají, že se na to spolehnout nedá.

Různí se i pohledy vědců na smysluplnost přeočkování třetí dávkou: z imunologického hlediska sice dává smysl posílit ochranu u nejohroženějších lidí, z celosvětového epidemiologického hlediska se však „ohroženou skupinou“ můžeme stát všichni – pokud budou stále vznikat nové varianty viru v těch částech světa, kde dosud většina lidí očkovaná není.

Podle Světové zdravotnické organizace je proto lepší využít dostupné očkovací látky raději k prvnímu a druhému očkování v rozvojovém světě než ke třetímu ve vyspělých zemích. 

Poslechněte si celé shrnutí Martina Srba.

autor: Martin Srb
Spustit audio