Klimatická změna radikalizuje společnost. Jakákoli hysterie vyvolává negativní spirálu emocí. Může to skončit opravdu špatně, myslí si Zlámalová

30. září 2019

Bylo vystoupení mladičké Grety Thunbergové na klimatickém summitu v New Yorku hysterické? Byla dikce jejího projevu zvolena špatně, nebo to opravdu tak cítí a my s klimatickými změnami prostě musíme něco dělat?

Čtěte také

V nedělní diskusi u Kulatého stolu pořadu Plusu Názory a argumenty se do sebe pustili i všichni tři hosté. Redaktorka týdeníku Echo Lenka Zlámalová dokonce považuje boj proti klimatické změně za hysterii.

„Já bych to viděla jako vrchol hysterie, který se nám tady teď rozjel… Víme, že některé věci se takto dál dít nemohou, ale místo konkrétních kroků co dál, jak se adaptovat na změnu života na Zemi, jak se to stalo v minulosti už mnohokrát, dáváme prostor nemocné 16leté dívce. Aby peskovala světové politiky,“ říká Zlámalová.      

Pakt o mase, létání a spalovacích motorech

Novinářka upozorňuje, že je to slovy Emmanuela Macrona jen pouhý alarmismus, který začíná rozdělovat celou lidskou společnost. 

„Skončí to tak, jak vidíme na příkladu žlutých vest z Paříže: každý musí začít u sebe, to je jediná cesta. Představa, že nám tady vznikne nějaký globální pakt o tom, že omezíme maso, létání a spalovací motory je naprosto naivní utopismus. Je třeba každodenně přemýšlet o vodě, o spotřebě elektřiny a ne tady dělat planetární revoluční vyhlášení. Takto svět posouváme, ale obávám se, že k tvrdému konfliktu,“ dodává Zlámalová.   

Čtěte také

Biolog a katolický kněz Marek Orko Vácha tvrdí, že problém je globální a je vlastně jedno, kdo to říká.

„Když jsme před lety řešili freony, tak to bylo jednoduché. Jeden plyn se nahradil druhým a svět se tady dokázal dát dohromady. Teď jsme ale postaveni před mnohem závažnější krizi a pokud nebudou všichni spolupracovat, tak si to zažije skutečně na vlastní kůži generace dnešních středoškoláků.“  

Vzbudí se politici

Redaktor Deníku N Jan Moláček se vrací k původní otázce, a to jestli se po projevu Grety Thunbergové probudí i světoví politici. „Oni myslí jen na své volební období, a proto je tlak veřejnosti, který teď začala vytvářet generace velmi mladých, určitě nutný. K tomu možná patří i ten radikalismus, určité projevy, které se mohou zdát přehnané. To ale patří k věci.“

Čtěte také

Moláček pak souhlasí se Zlámalovou o utopické představě shody celého světa na řešení klimatické změny, „to ale neznamená, že bychom neměli dělat nic… Klidně i jen lokálně. Když třeba jen v Praze omezíme individuální automobilovou dopravu, bude to mít okamžitý pozitivní vliv i na ovzduší v metropoli. Asi to nebude mít nějaký zásadní vliv na klimatické změny, ale na dýchání v Praze ano.“

Redaktorka Zlámalová se ale nějakého konsensu až děsí. „Je to bod, který radikalizuje společnost, a taky to může vytvořit radikální bojovou náladu, která v dějinách napáchala mnohem víc škody než cokoli jiného. Jakákoli hysterie a vyvolávání strachu ale vyvolává tak negativní spirálu emocí, že to může skončit špatně. Ne až pro naše vnuky, ale tady a teď,“ dodává.

Víc si poslechněte v audiozáznamu hodinové debaty Plusu. Moderátor Jan Vávra se dál ptal i na smysl ústavní žaloby na prezidenta, kterou podle očekávání neschválili poslanci, a nakonec se hosté zamyslí nad tím, čím nás dnes oslovuje svatý Václav.   

Spustit audio

Související