Cesta Grety ukázala, že Amerika je při hledání odpovědi na klimatickou výzvu rozdělenější než Evropa

Greta Thunbergová

Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová se na své cestě po Spojených státech snaží přesvědčit Američany o důležitosti ochrany klimatu.

Americká dopisovatelka švýcarského listu Neue Zürcher Zeitung Marie-Astrid Langerová píše, že téma americkou společnost i politiku rozděluje mnohem více, než je tomu v sousední Kanadě nebo v Evropě.

Langerová připomíná pondělní emocemi nabitý proslov Thunbergové na klimatickém summitu OSN v New Yorku. Šestnáctiletá dívka politikům vyčetla, že situaci nechali dojít příliš daleko, když stále uvažují především v intencích zaklínadla neustálého hospodářského růstu. Upozornila také na kolabující ekosystémy a hrozbu masového vymírání druhů.

Thunbergová svůj čas ve Spojených státech věnuje také cestování. Setkává se rovněž s řadou osobností, zejména pak z ranku americké levice, která je k ochraně klimatu všeobecně otevřenější.

Vzkaz Donaldu Trumpovi

Mluvila tak například s demokratickou šéfkou Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiovou, známým komikem Trevorem Noahem nebo bývalým prezidentem Barackem Obamou. Na demonstraci před Bílým domem pak jeho současnému nájemníkovi Donaldu Trumpovi vzkázala, že se nechce bavit s člověkem, jenž neuznává vědecké poznatky.

V Kongresu Thunbergová čelila argumentům republikánů, kteří boj proti změnám klimatu často považují za nesmyslný s tím, že logiku bude mít až ve chvíli, kdy chování k životnímu prostředí změní největší znečišťovatelé, zejména pak Čína. Švédská aktivistka jim oponovala zkušeností ze své vlasti, kde podobná teze zaznívá ve vztahu k USA.

Otázka klimatu rozděluje USA

Ostatně Spojené státy ze své role největší světové ekonomiky a se svými 320 miliony obyvatel mají v oblasti ochrany klimatu klíčovou pozici. Země je po Číně druhým největším producentem skleníkových plynů, z historického pohledu pak dokonce tím největším. Přesto v Americe zůstávají otázky spojené s ochranou klimatu spíše stranickým tématem a na rozdíl od Evropy nebo Kanady nepoutají největší pozornost.

Podle průzkumu Gallupova ústavu vyjádřilo ohledně globálního oteplování v roce 2000 obavy pouhých 29 % republikánů a 46 % demokratů. O 17 let později to bylo už jen 18 % republikánů, klimatická úzkost demokratů ale vzrostla na dvě třetiny.

Téma dopadá také na volební chování. Na americkém Středozápadě, kde tradičně vítězí republikáni, tvoří pilíř hospodářství těžký průmysl. Tomu odpovídá nízká podpora ochrany klimatu u tamních voličů.

Studie Brookingsova ústavu ukázala, že v roce 2016 hlasovalo třináct států s největším objemem vytvářených emisí pro Donalda Trumpa. Naopak osm států americké Unie s nejnižší produkcí většinově podpořilo demokratku Hillary Clintonovou.

Zelenější demokraté

Mezi demokraty si ochrana klimatu postupně našla pevné místo. Sondáž Pewova výzkumného střediska zjistila, že 94 % všech demokratických voličů považuje změny klimatu za vážnou hrozbu.

Jiné studie zase ukazují, že jde o nejdůležitější, respektive druhé nejdůležitější téma, které se drží před zdravotnictvím, situací na trhu práce nebo migrací. To se odráží také v současné předvolební kampani, kdy všichni prezidentští kandidáti z řad demokratů slibují větší důraz právě na ochranu klimatu.

Například bývalý viceprezident Joe Biden se v jednom televizním duelu nechal slyšet, že by v případě volebního úspěchu výrobu energie z fosilních paliv dokonce zakázal. Jeho vláda by rovněž zrušila dotace na uhlí a také těžbu plynu a ropy pomocí hydraulického štěpení. „Jak se asi teď cítí lidé v Pensylvánii?,“ reagoval umně na Twitteru Trumpův volební tým.

Donald Trump téma využívá podobně jako demokraté, ale z opačného konce. Prezident neustále zdůrazňuje, že klimatickou hrozbu považuje za mystifikaci. Magazín Politico k jeho postoji nedávno poznamenal, že jde o strategii ve stylu dělení na „my vs. oni“. Šéf Bílého domu se prezentuje jako bojovník na straně horníků, který čelí hloupým vědcům a ochráncům životního prostředí, píše korespondentka listu Neue Zürcher Zeitung.

Alexandria Ocasio-Cortezová, neformální vůdkyně levicového křídla Demokratů

Klimatické změny jsou pro Trumpa výmyslem Číny, která se snaží poškodit americké hospodářství. Za nepřátelský považuje také takzvaný Nový zelený úděl (Green New Deal). V pohledu řady Američanů je tento rozsáhlý plán přechodu na ekologické hospodářství, který představila demokratická kongresmanka Alexandria Ocasiová-Cortezová, až příliš radikální.

Země poustevníků

Také v pohledu amerického prezidenta by jeho uskutečnění proměnilo Spojené státy v zemi poustevníků. „Nebyly by krávy, letadla, cestování,“ prohlásil například Trump v Novém Mexiku.

Otázkou ale zůstává, jestli se se svým odmítavým postojem nepřepočítal. Pohled na ochranu klimatu totiž postupně mění také mnozí republikánští voliči, zejména ti mladí. Magazín Politico uvedl, že více než třetina Trumpových zastánců mladších 40 let odmítá jeho klimatickou politiku. Obavy o osud planety navíc začínají vyjadřovat také nerozhodnutí voliči.

Donald Trump

„Odmítat existenci klimatických změn jednoduše není udržitelné,“ řekl nedávno deníku New York Times poradce republikánů Whit Ayers. Dokonce i někteří republikánští kongresmani, především pak ti ze států dotčených změnami klimatu, začali přicházet s konzervativními řešeními – například energetickými inovacemi nebo daňovým zvýhodněním pro firmy.

To by mohlo vysvětlovat také to, proč se prezident Trump navzdory původním plánům přeci jen nakrátko objevil na pondělním klimatickém summitu OSN. Bylo to ale každopádně jen na 15 minut a až po proslovu Grety Thunbergové, dodává americká dopisovatelka deníku Neue Zürcher Zeitung Marie-Astrid Langerová.

Spustit audio

Související