Ukrajinská novinářka: Mír musíme vyjednat z pozice síly. Jinak bude Rusko dál lhát a skončí to agresí
K třetímu výročí války na Ukrajině vydal slovenský Denník N rozhovor s oceňovanou ukrajinskou novinářkou Kristinou Berdynskych, která v minulosti pokrývala například události na Majdanu nebo přinášela reportáže z válkou zasažené Ukrajiny. Podle jejích slov je dnes každý tak trochu šokovaný aktuálním vývojem jednání mezi Spojenými státy a Ruskem.
„Když Trump vyhrál volby, spousta lidí byla plná optimismu, protože rozsah pomoci Bidenovy administrativy je zklamal,“ říká žurnalistka s tím, že nejen obyčejní lidé, ale i odborníci věřili, že nový americký prezident chce válku skutečně ukončit. „Byla tu naděje, že Trump půjde na Putina z pozice síly,“ dodává.
Čtěte také
Namísto toho jsme ale svědky dramatického vývoje událostí, protože vidíme, že americká administrativa jedná s Ruskem, aniž by jakkoliv zpochybňovala jeho postup. Momentálně se dokonce zdá, že Trumpovy představy o válce mají mnohem blíž k Putinově výkladu než k optice napadené Ukrajiny.
„Je potřeba jednat diplomaticky, ale zároveň trvat na tom, že obětí této války je Ukrajina, nikoliv Rusko,“ myslí si novinářka. To Rusko se dopustilo válečných zločinů a útočí na infrastrukturu, ačkoliv Američanům tvrdilo, že nic takového nedělá.
Čtěte také
„I my chceme mír, ale víme, že pokud se s Ruskem nevyjednává z pozice síly, tak bude jen lhát a dál pokračovat v tom, co dělá. Nakonec to nepřinese mír, ale jen víc agrese a okupace,“ obává se Kristina Berdynskych.
Novinářka věří, že Ukrajinci si teď nepřejí prezidentské volby jen proto, že si uvědomují, jak obtížné by bylo v částečně okupované zemi zorganizovat demokratické hlasování. To, že Trump označil Zelenského za diktátora, podle Kristiny Berdynskych pomohlo obyvatele Ukrajiny znovu více sjednotit.
„Lidé totiž cítí, že útok na Zelenského ze strany Trumpa a Putina je útokem na náš stát. Kdo se do toho nechá zatáhnout, ten bude jen užitečný ruské propagandě,“ konstatuje novinářka.
Zmrazit válku?
Žurnalistka je toho názoru, že vyjednávací úlohu musí sehrát i Evropská unie, jejíž postavení by mělo být silnější. Nebezpečí, že se válka rozšíří i na území členských zemí NATO, si podle ní Evropští lídři uvědomují. Mnoho jich je na straně Ukrajiny a někteří se nebojí dělat odvážná rozhodnutí.
Čtěte také
Kristina Berdynskych kvituje snahu českého prezidenta Petra Pavla zajistit finance pro vyzbrojení Ukrajiny, rozhodnutí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona poslat bránící se zemi stíhačky Mirage nebo dánské investice do ukrajinské produkce zbraní.
Variantu, že by se Ukrajina měla vzdát okupovaných území ve prospěch Ruské federace, podle Kristiny Berdynskych Ukrajina nikdy neakceptuje.
„Průzkumy veřejného mínění ukazují, že spousta lidí je připravených na scénář, že by se konflikt zmrazil na frontové linii, Ukrajina by od Západu dostala velmi silné bezpečnostní záruky a příslib budoucích diplomatických jednání o našich územích,“ vysvětluje novinářka. Dodává ale, že o takovém scénáři se v tuto chvíli nediskutuje. Je podle ní velmi naivní myslet si, že Rusko jen tak zastaví válku.
„Rusové řeknou, že chtějí přestat bojovat a my jim všichni máme uvěřit, že od zítra z nich budou dobří lidé? Na to máme až příliš mnoho zkušeností s jejich krutými zločiny,“ říká novinářka.
Čtěte také
I když mnoho lidí zpočátku věřilo, že konflikt nebude trvat dlouho, Ukrajina je ve válce už celé tři roky. Kdo chtěl zůstat, musel se přizpůsobit, popisuje novinářka. Ukrajinský stát ale podle ní prokázal, že dovede i přesto dál efektivně fungovat. Spolehnout se prý dá například na železnici, která vás doveze bez zpoždění až na frontu.
„Lidé se snaží žít normální život v nenormální době. Oslavují narozeniny, mají svatby, ale také hodně truchlí,“ konstatuje v závěru rozhovoru pro slovenský Denník N ukrajinská novinářka Kristina Berdynskych. Dodává, že sama se s přáteli setkává hlavně na oslavách narozenin nebo na pohřbech.
Poslechněte si všechna témata pořadu Svět ve 20 minutách. Friedrich Merz se stává nejsilnějším evropským lídrem v době, kdy Spojené státy ukazují Evropě záda. Polské vyšetřování kolem izraelského sledovacího softwaru Pegasus zřejmě nikam nepovede. Rumunský prezidentský kandidát Călin Georgescu čelí policejnímu vyšetřování. Co odhalilo osm portrétů, skrytých pod mistrovskými díly?
Související
-
Putin si ho vodí a Trump to vůbec nechápe. Myslí si na Nobelovu cenu míru, tvrdí politolog Klvaňa
Už ve svém prvním volebním období Trump ukázal, že smyslu Aliance nerozumí a považuje ji jen za prostředek, kterým Evropa vysává Spojené státy, usuzuje Klvaňa.
-
Putin je teď sám se sebou spokojený, míní ruská novinářka, kterou asi otrávili, a obává se revoluce
Kosťučenkovou léčili z otravy ve stejné berlínské klinice jako Alexeje Navalného, který zemřel vloni v ruském vězení. Novinářka si je naprosto jistá, že šlo o vraždu.
-
Novinářka Klicperová: Na konec války na Ukrajině to nevypadá. Leda by se Putin dohodl s Trumpem
„Válka na vlastní kůži? Vždy je tam atmosféra, která působí a pochopitelně v tom jsou i emoce – i novinář je pořád člověk,“ uvažuje novinářka Lenka Klicperová.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.