Václav Bělohradský: Greta vystupuje jako prorok nového náboženství

26. září 2019

Ekologická aktivistka Greta Thunbergová přednesla na klimatickém summitu OSN v New Yorku emotivně laděný projev. Proč vyvolává tolik protichůdných reakcí?

„Na Gretě Thunbergové je nejsilnější, že je jí 16 let. Je to strašně mocný symbol. Představuje jakýsi zásadní morální odpor proti tomu, aby naše civilizace pokračovala v nastoleném směru vývoje,“ myslí si sociolog a filozof Václav Bělohradský.

Vědě se nedá naslouchat

Nejslabším momentem jejího vystupování je podle Bělohradského způsob, jakým zachází s pojmem věda. „Greta vystupuje jako prorok nějakého nového náboženství, kterým je věda.“

„Ona apeluje: ‚Nenaslouchejte mně, ale vědě!‘ Jenže vědě se nedá naslouchat, dá se naslouchat vědcům. Věda je určitá pluralita institucí, není to poslední instance,“ polemizuje Bělohradský.

„Ano, s klimatem se něco děje, ale musíme se dohodnout, jak to budeme řešit. A máme k tomu různé instance – politické, vědecké, náboženské, morální…“ Fanatický tón mladé Švédky prý není na místě. Samozřejmě ale od dívky jejího věku nemůžete vyžadovat komplexnost postojů.

Radikální alarmismus vede ke strachu

Generální tajemník OSN António Guterres a švédská aktivistka Greta Thunbergová

Další slabinou jejího vystoupení je jeho emocionálně podbarvený radikalismus. Demokratická diskuze podle Bělohradského vyžaduje jiný přístup.

„Demokracie se zakládá na dvou hodnotách. První je dostatek svobody a inteligence k tomu, abych objevil klíčové společenské téma a dokázal za něj mluvit. I Greta Thunbergová mluví za nějaké téma.“

„Druhou hodnotou demokracie je duch uměřenosti. Díky němu nemají lidé strach, protože vědí, že všechny změny budou uměřené. Že nerozvrátí náš svět. Demokracie potřebuje klidnější tón, protože jinak do ní vnášíte strach, a ten vede k násilí.“

Další témata rozhovoru: boj proti pomníkům; náš vzah k vlastní historii; slabiny unikátního výzkumu Rozděleni svobodou.

autoři: Zita Senková , Václav Bělohradský , and
Spustit audio

Související