Jan Vávra: Samí politici, žádní státníci
Ti politici, kteří se v poslední době pracně vydrali k moci, to nemají lehké. Mezinárodní bezpečnostní situace je krajně nejistá, společnost je rozdělená a k tomu posiluje krajně nacionální pravice, která by uvítala změnu režimu podobnou té, jakou provedl Donald Trump. Roste nervozita z ruské hrozby a nejistota ohledně Spojených států, protože není jasné, zda zůstaly naším spojencem nebo se z nich stal naopak náš nepřítel.
Čtěte také
S příchodem nového roku jsme vyslechli tři poselství našich nejvyšších ústavních činitelů. Čtvrtý – předseda Senátu Miloš Vystrčil – pronesl svůj adventní projev už před Vánoci. Je zajímavé, nebo spíš příznačné, že se všichni nejvyšší politici největšímu nebezpečí, které nám hrozí, vyhnuli. Buď se snažili veřejnost chlácholit nebo nahlíželi současnost spíše z každodenního lidského hlediska.
Ze tří novoročních projevů mluvil přímo o válce na Ukrajině jen Tomio Okamura. Ten ovšem předvedl nejodpudivější příklad extrémistického populismu, když urazil Ukrajinu a vyjádřil přesvědčení, že vyskočíme z bruselského vlaku, který prý navzdory varování vlády USA míří k třetí světové válce.
Nestrašit válkou
Ale ani od prezidenta nebo premiéra jsme neslyšeli nic podobného tomu, čím třeba Winston Churchill ve svém slavném projevu připravoval Brity na těžké časy. A čím je také sjednotil a zmobilizoval. Neslyšeli jsme ale ani aspoň otevřené přiznání toho, co nás čeká, jako to udělal zase ve svém známém projevu Václav Havel.
Čtěte také
Prezident se lehce vymezil vůči nové vládě a slíbil, že se bude zajímat, jestli nedělá kroky, které mohou „ohrozit naši demokracii, bezpečnost nebo sounáležitost se svobodným světem“. Jinak se od politiky spíše distancoval a mluvil o občanské společnosti, která má politiku doplňovat a korigovat. Jeho opatrnost naznačovala, že se cítí být v obtížné pozici.
Premiér Babiš naopak z nějakého důvodu doufá, že rok 2026 bude rokem míru. Politici prý nemají strašit válkou, jejich odpovědností je, aby války skončily. Je sice pravdou, že politici nemají strašit, a je jen škoda, že se toho Babiš nedržel před volbami. Jako premiér by ale měl prozradit, jak chce zařídit, aby válka skončila.
Zajistit obranu a bezpečnost státu je hlavní odpovědností předsedy vlády. Jenom doufat, že bude mír, je od vedoucího představitele státu málo. Nejlepší způsob, jak válce zabránit, je se na ni připravovat – to už bylo řečeno mnohokrát. To také jiné evropské státy už dělají. Jenom hovořit o míru – jako to předvádí náš premiér – neukazuje na nejlepšího vůdce v nelehkých časech, které nás čekají.
Potřeba vypadat dobře
Čtěte také
Premiér Babiš je ovšem produktem marketinku, který zdeformoval politiku na neustálý hon za hlasy voličů. To nakonec dokumentuje i jím oznámený nápad s tak zvaným „Dnem české vlajky“, který bychom měli slavit, aby se posílila národní hrdost. Je to nic neříkající gesto, které má jen zakrýt prázdnotu jeho politiky.
Občané mají právo požadovat od politiků více než jen obecné chlácholení o dětech a jejich budoucnosti, zvlášť když schází představa, jak tu šťastnou budoucnost zajistit. Ukazuje se, že jsme bohužel schopni zvolit jen politiky ovládané potřebou vypadat před svými voliči hezky.
Andrej Babiš má tak bohužel šanci se zařadit mezi naše jiné vůdce, které jsme vystřídali ve 20. století a kteří se – až na malé výjimky – nedokázali v těžkých časech ohrožení státu správně zorientovat a po svém selhání se buď rozplakali nebo vzdali. Skutečný státník nám už delší dobu schází.
Autor je publicista
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
