Ondřej Konrád: Hodně různé novoroční projevy
O tom, že je před pár lety rozpoutaná smršť projevů na přelomu roku z úst čtyř z pěti nejvyšších ústavních činitelů (moudře se tomu vyhnuli bývalí i stávající předsedové Ústavního soudu) jednoznačně inflační, bylo už řečeno mnoho. Ale platí to stále.
Když pomineme ještě o adventu pronesené poselství předsedy Senátu, pak se na Nový rok přihlásili tři řečníci, vedle prezidenta také premiér a předseda Sněmovny.
Co Rusové rozflákají
Ten, tedy Tomio Okamura, jakoby ovšem oslovoval víceméně jen voliče svého hnutí SPD. A leckomu se muselo zdát, že se na ně snaží udělat nejlepší dojem poté, co se mnozí z nich vážně rozzlobili, když za hnutí do vlády nominovaný ministr obrany Zůna před Vánoci označil Rusko za agresora na Ukrajině, jíž je třeba dále pomáhat. A uvítal i nákup amerických stíhaček F-35.
Čtěte také
Ty sice Okamura v novoročním poselství pominul, ale jinak říkal zřejmě přesně to, co chce jeho elektorát slyšet. „Nelze za peníze, které patří českým důchodcům nebo zdravotně postiženým občanům a rodinám s dětmi, nakupovat zbraně a posílat je k udržování naprosto nesmyslné války.“
V jednom momentě Okamura, opakující mimo jiné, že Fialova vláda byla katastrofální, nejstrašnější v tomto miléniu, jako kdyby mluvil přímo z pódia během mítinku a užíval sbližující hovorový jazyk: „Chápu, že pro Západ je fajn, když platíme západním zbrojovkám za málo účinné zbraně, které Rusové rozflákají, ještě než se dostanou na frontu.“
Abychom ale pochopili, co měl v tomto případě na mysli, musel by být poněkud konkrétnější, což na mítinku asi nebývá nutné. Nejčastěji citovaná je ale tato věta: „Věřím, že naše republika vyskočí z bruselského vlaku, který navzdory varování vlády USA míří k třetí světové válce.“ K čemuž lze jen dodat, že Donald Trump naopak chce, aby klid zbraní na Ukrajině, až bude dojednán, zajišťovala Evropa.
Den vlajky
Staronový předseda vlády Andrej Babiš také do jisté míry hovořil ke svému voličstvu, které jakoby ujišťoval, že budou naplněny předvolební sliby – růst mezd i důchodů, všem dostupné zdravotnictví, lepší školství atd. Vláda prý udělá všechno, aby se rozdělená společnost začala sjednocovat.
Čtěte také
Což ale vzhledem k přítomnosti tak ostře vyhraněné SPD bude dost složité. A těžko říci, jestli může sehrát pozitivní roli Babišova sázka na vlastenectví, symbolizovaná záměrem ustanovit 30. březen Dnem české vlajky (tehdy byl roku 1920 totiž oficiálně uzákoněn československý prapor).
Ruské agresi na Ukrajině se Babiš v podstatě vyhnul, jen zadoufal, že rok 2026 bude konečně mírový, a odmítl strašení nejmenovaných politiků válkou.
Moc, již má každý z nás
Zatímco Babiš a Okamura zvolili pro novoroční řeči sociální sítě, snad aby se vymezili vůči médiím veřejné služby, Petr Pavel naopak spolupracoval se štábem České televize a opět hovořil v plenéru, na dalším místě hradního areálu. A úvodem upozornil, že nebude mluvit o domácí politice, které mají všichni za poslední měsíce až až.
Čtěte také
Jen výmluvně popřál Babišovu kabinetu úspěchy „v opatřeních, které budou v zájmu všech občanů“. Co si pod tím představit konkrétně, neřekl, ale ujistil veřejnost, že se bude „v souladu s prezidentským slibem po celou dobu zajímat, jestli vláda a jednotliví ministři naplňují svůj slib a nedělají kroky, které mohou ohrozit naši demokracii, její instituce, naši bezpečnost nebo sounáležitost se svobodným světem“. A dodal: „Věřím, že nebudu sám.“ A to jistě nebude.
Jinak ale Petr Pavel mluvil o věcech jednoznačně pozitivních. Že máme nejrychleji rostoucí ekonomiku a stále patříme k nejbezpečnějším zemím světa. A také k nejštědřejším národům v dobročinnosti a charitě. Hovořil jmenovitě o úspěšných jedincích na poli vědy nebo sportu, o hrdinech všedního dne, včetně jím už vyznamenaného chlapce, který zachránil svého tonoucího dědečka.
Že je za námi mnoho, z čeho se lze těšit a čerpat. Akorát si to dobré necháváme kazit sklonem k nespokojenosti. A společnost je sice rozdělená, ale nikoli kvůli nepřekonatelným rozdílům, nýbrž protože důraz na rozpory určuje tón veřejné debaty. A prezident upozornil, že obnovu společenské důvěry nemáme čekat od politiků, jejichž podstata vychází z konfrontace názorů a nejjednodušeji zaujmou sporem.
Moc stavět základní kameny naší soudržnosti má podle českého prezidenta každý z nás. A že ty, kteří se bez okázalosti a očekávání aplausu zasazují o něco hlubšího, potkává na cestách republikou a jsou pro něj nejcennějším pojítkem.
Prezident také vyzval starší generaci, aby naslouchala mladým a poskytovala jim možnost rozhodovat. A všem nám ve svém doposud asi nejsilnějším a nevyváženějším projevu také popřál „zdravě optimistický pohled na svět a co nejméně zbytečné skepse“. Však jí trpíme někdy až příliš.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
