Jaký byl život rolníků za protektorátu? Venkova se týkaly represe i násilné přesidlování
Více mléka. Pod tímto názvem probíhala v protektorátu v letech 1942-1943 putovní zemědělská výstava, která byla zakončena v Kolíně.
Jde o jeden z dalších unikátních zvukových dokumentů o realitě života za války, kdy u nás sice byl relativní klid, ale zároveň byli protektorátní občané tísnění čím dál tvrdšími materiálními podmínkami. Zemědělci nebyli výjimkou.
Čtěte také
O Adolfu Hrubém, ministru zemědělství, který při ukončení výstavy na kolínském náměstí v červenci 1943 promluvil, pojednával jiný náš pořad z cyklu 100 příběhů z protektorátu. Tentokrát se tedy soustředíme na situaci rolníků obecně.
Jak připomíná historik Petr Blažek, selský stav měl už před vznikem protektorátu v českých zemích zásadní roli – stačí připomenout nejmocnější předválečnou politickou stranu, tedy agrárníky. Nacistický režim se ale zpočátku snažil získat rolníky a sedláky na svou stranu, koneckonců to odpovídalo jeho ideologii „Blut und Boden“.
Restrikce a přesidlování
Ovšem ani venkov se nevyhnul restrikcím, povinným dodávkám, represím souvisejícím s černým trhem a tak dále. A se zavedením přídělového systému a utužující se kontrolou hospodaření rolníků se i životní podmínky na venkově zhoršovaly. O tom všem nepadlo samozřejmě v reportážích a rozhovorech ani slovo.
Čtěte také
Josef Novotný z vesnice Vratišov na Českomoravské vrchovině byl pak jedním ze sedláků, kteří byli ochotni se před mikrofonem rozpovídat o své práci. Reportér Josef Cincibus natočil tento rozhovor neideologicky, role propagandy byla v tomto případě naštěstí dost potlačena a zbyl jen mírně idealizovaný pohled na život rolníků.
Jak zmiňuje historik Petr Blažek, na protektorátním venkově se navíc politika odrazila až příliš reálně. Kromě pronásledování odbojářů docházelo i k masovému přesidlování kvůli vojenským účelům, například na Neveklovsku bylo od září 1942 do dubna 1944 násilně vystěhováno 71 obcí. Byla to neblahá předzvěst toho, co nastane po únoru 1948, tentokrát v režii komunistů.
Nahrávky komentuje spolu s redaktorem Pavlem Hlavatým historik Petr Blažek.
Související
-
Ženy za protektorátu: výkonné manažerky domácnosti, které umí z mála udělat mnoho
Masarykovská první republika dala ženám volební právo a podporovala jejich emancipaci. Ženy studovaly, pracovaly a některé se staly političkami.
-
Jak vypadal běžný život v Praze za nacistické okupace? Lístků dost, ale jídla málo, vzpomínal voják
Běžný život v Praze. Co to vlastně znamenalo za nacistické okupace? Na dobu vzpomínal v roce 1942 a vysílání BBC voják Antonín.
-
Pracovní tábory v župě Sudety. Smrt tu našli váleční zajatci i totálně nasazení
Průmyslové severozápadní pohraničí, které se po mnichovské dohodě stalo součástí župy Sudety, bylo v období války místem, kam přicházeli lidé ze všech okupovaných zemí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
