Jaký byl život rolníků za protektorátu? Venkova se týkaly represe i násilné přesidlování

Více mléka. Pod tímto názvem probíhala v protektorátu v letech 1942-1943 putovní zemědělská výstava, která byla zakončena v Kolíně. 

Jde o jeden z dalších unikátních zvukových dokumentů o realitě života za války, kdy u nás sice byl relativní klid, ale zároveň byli protektorátní občané tísnění čím dál tvrdšími materiálními podmínkami. Zemědělci nebyli výjimkou.

Čtěte také

O Adolfu Hrubém, ministru zemědělství, který při ukončení výstavy na kolínském náměstí v červenci 1943 promluvil, pojednával jiný náš pořad z cyklu 100 příběhů z protektorátu. Tentokrát se tedy soustředíme na situaci rolníků obecně.

Jak připomíná historik Petr Blažek, selský stav měl už před vznikem protektorátu v českých zemích zásadní roli – stačí připomenout nejmocnější předválečnou politickou stranu, tedy agrárníky. Nacistický režim se ale zpočátku snažil získat rolníky a sedláky na svou stranu, koneckonců to odpovídalo jeho ideologii „Blut und Boden“.

Restrikce a přesidlování

Ovšem ani venkov se nevyhnul restrikcím, povinným dodávkám, represím souvisejícím s černým trhem a tak dále. A se zavedením přídělového systému a utužující se kontrolou hospodaření rolníků se i životní podmínky na venkově zhoršovaly. O tom všem nepadlo samozřejmě v reportážích a rozhovorech ani slovo.

Čtěte také

Josef Novotný z vesnice Vratišov na Českomoravské vrchovině byl pak jedním ze sedláků, kteří byli ochotni se před mikrofonem rozpovídat o své práci. Reportér Josef Cincibus natočil tento rozhovor neideologicky, role propagandy byla v tomto případě naštěstí dost potlačena a zbyl jen mírně idealizovaný pohled na život rolníků.

Jak zmiňuje historik Petr Blažek, na protektorátním venkově se navíc politika odrazila až příliš reálně. Kromě pronásledování odbojářů docházelo i k masovému přesidlování kvůli vojenským účelům, například na Neveklovsku bylo od září 1942 do dubna 1944 násilně vystěhováno 71 obcí. Byla to neblahá předzvěst toho, co nastane po únoru 1948, tentokrát v režii komunistů.

Nahrávky komentuje spolu s redaktorem Pavlem Hlavatým historik Petr Blažek.

autor: Pavel Hlavatý
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.