Ženy za protektorátu: výkonné manažerky domácnosti, které umí z mála udělat mnoho

Masarykovská první republika dala ženám volební právo a podporovala jejich emancipaci. Ženy studovaly, pracovaly a některé – nebylo jich, pravda, mnoho – se staly političkami. 

Ne snad, že by odpoutávání žen od plotny bylo v časech první republiky nějak obzvlášť překotné, ale přece jen probíhalo. Skončilo s koncem Československa.

Druhá republika vzala vdaným ženám právo pracovat ve státní správě, protektorát jim na rok odňal možnost politicky se organizovat. Protektorátní žena měla být především výkonným manažerem domácnosti, který umí z mála vytvořit mnoho.

Z potraviny na příděl se jen těžko dala vařit oblíbená česká biedermeierovská kuchyně, a tak se protektorátní ženské časopisy hemžily recepty na všelijaká zeleninová jídla, objevovaly se v nich výzvy ke zužitkování všeho, včetně slupek od brambor, a také návody na přešívání oděvů.

Ženy byly přitom čím dál častěji nuceně posílány do výroby, jejich úděl proto nebyl v žádném případě snadný. Jak ale připomíná historička Radka Šustrová, protektorát přesto bývá vykreslován jako období mužů.

Spustit audio

Související